Nová zpráva podrobně popisuje zjištění rozsáhlého projektu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). V rámci tohoto projektu odborníci a tvůrci politik z celé Evropy společně zkoumali přístupy týkající se varování a dozoru, jejichž účelem je včasné odhalování nových rizik a onemocnění souvisejících s prací, a diskutovali o této problematice.

Zpráva s názvem „Přístupy týkající se varování a dozoru za účelem identifikace onemocnění souvisejících s prací v EU“ vysvětluje, jak tyto systémy identifikují vznikající zdravotní problémy na pracovišti, iniciují včasná opatření a prevenci týkající se zdraví a přispívají k tvorbě politik založených na poznatcích. Tento projekt dokládá užitečnost systémů varování a dozoru jakožto doplňku k nástrojům, které se již používají k monitorování známých nemocí z povolání. Uvedené systémy totiž pomáhají identifikovat nová onemocnění související s prací. Poukázaly například na tzv. popcornovou nemoc, což je závažné onemocnění plic, kterým trpí tovární dělníci, a problémy se srdcem v důsledku expozice oxidu uhelnatému v továrně na zpracování kávy. Zpráva také obsahuje doporučení, jak mohou tvůrci politik a subjekty působící v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) tyto systémy zavádět. Cílem projektu bylo podpořit výměnu informací a informovat o dosažených úspěších.

Ředitelka agentury EU-OSHA Christa Sedlatschek vyzdvihuje potencionální přínosy uvedených systémů: „Onemocnění a úrazy v souvislosti s prací stojí Evropskou unii 3,3 % jejího HDP (MOP, 2017), tj. 476 miliard EUR ročně. Pomocí náležitých systémů, politik a postupů v oblasti BOZP by bylo možné tuto částku ušetřit. Doufáme, že projekt agentury EU-OSHA bude inspirací k zavedení systémů varování a dozoru v zemích, kde zatím neexistují.“

Zpráva identifikovala 75 systémů dozoru v 26 zemích. Podrobně rozebírá 12 systémů, na kterých ukazuje různé přístupy, které lze uplatnit, a poukazuje na jejich potenciál a univerzálnost. Popisuje praktické aspekty jejich zavádění a propojení s prevencí a tvorbou politik. Zpráva také uvádí, jak lze funkcí varování a dozoru posílit stávající systém monitorování.

Např. systém dozoru SIGNAAL, který byl vyvinut nizozemskými a belgickými odborníky, je založen na hlášení on-line a je určen k praktickému, rychlému a snadnému shromažďování informací o podezřeních na nové souvislosti mezi zdravotními problémy a prací. Norský registr onemocnění souvisejících s prací (RAS) je vnitrostátní registr, který spravuje norský úřad inspekce práce. V rámci dozoru uplatňuje nízkou prahovou hodnotu pro oznamování událostí týkajících se zdraví, aby nahlašování podezřelých případů souvisejících s prací bylo co nejjednodušší.

Zpráva se rovněž zabývá těmito otázkami:

• Žádný ideální systém dozoru neexistuje. Zpráva popisuje několik systémů, přičemž každý z nich má silné stránky a nevýhody. Zúčastněné subjekty by měly zohlednit kontext, v němž bude systém uplatňován, poučit se z příkladů správné praxe a zaměřit se na zavedení přístupů, které doplní již uplatňované nástroje.
• Pokud jde o monitorování, byly zjištěny určité nedostatky. V současné době nejsou náležitě monitorovány určité skupiny onemocnění souvisejících s prací, zejména onemocnění, která jsou zapříčiněna vícero faktory a projevují se až po delší době, jako jsou např. duševní onemocnění, muskuloskeletální poruchy a některá nádorová onemocnění, ani případné zdravotní dopady nových a vznikajících technologií, jako jsou nanotechnologie nebo pokročilá robotika. V centru pozornosti jsou navíc obvykle tradiční odvětví, jako je zemědělství a stavebnictví. Je však třeba zaměřit se také na poněkud opomíjené oblasti, jako je odvětví ubytovacích a stravovacích služeb, a rozvíjející se odvětví, jako je komunikace a IT služby.
• V rámci vývoje systémů varování a dozoru je mimo jiné důležité sdílet informace o jejich podílu na identifikaci nových onemocnění souvisejících s prací a jejich prevenci. Je naprosto nezbytné motivovat lidi, aby oznamovali případy takových onemocnění, jakož i zajistit politickou a finanční podporu. Pro zabezpečení toho, že zjištění systémů se promítnou do tvorby politik, je také zásadní, aby byla posilována spolupráce s vnitrostátními subjekty působícími v oblasti BOZP a s orgány veřejného zdraví. Důležitou roli při zlepšování systémů varování a dozoru v EU hraje mezinárodní spolupráce a sdílení údajů mezi členskými státy.

Přečtěte si závěrečnou zprávu s názvem „Přístupy týkající se varování a dozoru za účelem identifikace onemocnění souvisejících s prací v EU“ (zpráva je publikována v angličtině)