• Zveřejněno: 15.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

V době ekonomické krize způsobené koronavirem začaly nové debaty o minimální mzdě. Odbory požadují její růst až na 16 tisíc korun. Podle zpravodajství České televize předseda Českomoravské konfederace (ČMKOS) Josef Středula to uvedl, jako argument odborů, že by to znovu nastartovalo spotřebu. S tak razantním zvýšením minimální mzdy ale nesouhlasí zástupci firem. Varují, že by to vedlo k intenzivnějšímu propouštění.

„My si myslíme, že by se ta částka měla výrazně přiblížit úrovni 16 tisíc korun, či se jí velmi dotýkat. Ale je nutno si taky uvědomit, že česká minimální mzda patří mezi ty nejnižší v Evropě,“ podotkl předseda ČMKOS Josef Středula.

Tomuto vidění oponuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák: „Jak jim můžeme dávat víc, když firmy nemají ani na to, aby udržely provoz. Chybí likvidita a je riziko dlouhodobé platební neschopnosti, takže náš pohled je úplně jiný,“ řekl Jaroslav Hanák.

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi řekl, že jeho kabinet s růstem minimální mzdy v příštím roce počítá. Záměr podporují vládní sociální demokraté a také KSČM, která vládu ČR, pod vedením premiéra Andreje Babiše, toleruje. Naopak pravicová opozice je proti.

Česká televize dále uvedla, že minimální mzda stoupala v posledních čtyřech letech každoročně o více než tisíc korun. Letos zaznamenala růst historicky nejvyšší – o 1250 korun. Předseda vlády zatím kvůli ekonomické krizi podobně vysokou částku slibovat nechce, trend by ale podle něj v roce 2021 měl pokračovat. „Pravděpodobně ano, otázka je výše. To bude určitě debata. U nás minimální mzda samozřejmě má dopad na vícero pásem mzdy,“ komentuje situaci kolem zvýšení minimální mzdy předseda hnutí ANO.

„Podle našeho názoru to stále téma je, právě i proto, aby tato krize neměla zásadní vedlejší dopady do sociální oblasti,“ doplnil tuto diskusi ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček.

ČMKOS požaduje v příštím roce zvýšení o dalších 1400 korun měsíčně, což by byl největší skok v české historii. „Je potřeba nejenom zachovat, ale i zvýšit kupní sílu, takže si myslím, že bez nárůstu minimální mzdy k důvěře v budoucnost ekonomiky nedojdeme,“ obhajuje svou vizi Josef Středula.

Jinak uvažuje opět Jaroslav Hanák, podle něhož české hospodářství „nejede a podle toho by měl vypadat vývoj mezd“.

Vláda ČR rozhodne o zvýšení minimální mzdy na podzim. Pokud se zástupci odborů a firem na konkrétní částce neshodnou, budou se muset dohodnout koaliční partneři. Důležitou roli při jejich rozhodování bude hrát aktuální stav české ekonomiky a také výše nezaměstnanosti. Před dalším růstem počtu nezaměstnaných varuje pravicová opozice.

Česká televize k této diskusi o výši minimální mzdy dále uvedla, že dočasné zmrazení nejnižšího možného výdělku podpořil na začátku dubna i prezident ČR Miloš Zeman. V rozhovoru pro Blesk prohlásil: „V podstatě každý se bude muset nějakým způsobem uskromnit. Například tím, že velmi pravděpodobně my zmrazíme růst minimální mzdy. To pokládám za racionální opatření.“

S tím ovšem nesouhlasí zástupci KSČM, která vládu toleruje. „Tady bude určitá míra inflace, a pokud neporoste minimální mzda s mírou inflace, tak lidé budou mít fakticky méně peněz. To by nebylo dobré,“ je přesvědčen předseda KSČM Vojtěch Filip.

Česká televize na závěr své zprávy zároveň konstatovala, že růst minimální mzdy je výhradní pravomocí vlády ČR. Poslanecká sněmovna, a ani Senát, už její rozhodnutí nepotvrzují.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 05.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.