• Zveřejněno: 15.03.2022
  • Autor: Bohumír Dufek

Každý den vidíme, jak rostou ceny. Doslova před očima. Jak je to dlouho, kdy litr benzinu na čerpacích stanicích stál 35 Kč – a nám se to zdálo strašně moc. Dnes jsme už na 50 korunách za litr a někteří „vtipálci“ už by se sázeli, zda se cena dostane přes 60 Kč a především, jak dlouho to bude trvat.  Vidíme také, že v západní Evropě je již benzín za více než 2 eura.

Jsou ale také země, kde je taková cena pod kontrolou a nedosahuje ani 30 Kč. A to se děje za ujišťování našich „expertů“ a nejrůznějších „analytiků“, že ono zdražování je tržní tendence a s tou se nedá dělat vůbec nic. Pokud by se snad někdo pokusil do tohoto vývoje vstoupit, pak by se dopustil něčeho hrozného – narušil by tržní síly. Prý by se také mohly všechny pohonné hmoty vyprodat atd. Samé výmluvy – a hlavně neschopnost něco udělat.

Proto česká vláda k tomuto cenovému vývoji nečinně přihlíží.

Mám pro to dvě vysvětlení. Za prvé, vládě takový vývoj vyhovuje, protože DPH se počítá z vyšší ceny a tento cenový růst naplňuje státní pokladnu rychleji, než se počítalo. Meziročně je inkaso DPH vyšší skoro o dvacet procent. A vláda v této situaci snad ještě sní o tom, že bude snižovat deficit veřejných rozpočtů.

Koho dnes zajímá nějaký deficit? Ty zaměstnance, kteří denně dojíždějí do práce desítky kilometrů, platí vysoké zálohy na energie, kterým nikdo tu DPH za listopad a prosinec minulého roku - jak bylo slíbeno – neodpustil a ještě jim zvyšují jejich hypotéky?

Za druhé – vláda ceny regulovat neumí. Nemá k tomu dost odvahy. Platný zákon o cenách přitom umožňuje stanovit maximální ceny nějakých výrobků, stejně jako umožňuje stanovit maximální růst určité ceny za dané období atd.

Vlády v Polsku či Maďarsku se takové možnosti usměrňovat růst cen nebojí a ceny limitují. Je to vidět i na růstu cen v zahraničí. Publikovaná data o růstu cen ukazují, že např. ve Francii vzrostly ceny meziročně o 3,3 % a u nás o 10 %. Ve Francii limitují růst cen elektrické energie. Jejich výrobce EDF není plně v rukách francouzského státu, jsou tam i soukromí akcionáři.

Je to tam stejné jako u nás v ČEZ. Jenomže u nás nám pořád někdo vykládá, že vyrábíme nejlacinější elektrickou energii v Evropě. Co z toho má náš občan, z jehož daní se tyto elektrárny postavily, když prý tuto elektřinu údajně musíme prodávat za německé ceny?

Jak je možné, že limitovat tyto ceny jde ve Francii a nejde to u nás? Kvůli tomu, abychom si mohli shrábnout dividendy do rozpočtu a hlavně jsme je přihráli těm soukromým akcionářům? Kvůli tomu raději rozvrátíme celou ekonomiku, zejména pak sektor malých a středních firem a uvrhneme do energetické chudoby zejména seniory?

Další příklad. V rukách státu – Čepro a.s. - je síť čerpacích stanic EuroOil. Proč nemůže tato síť prodávat za nižší ceny – aby se vytvořila konkurence všem monopolům, které dnes cizopasí na našich občanech? Ani tohle nemůžeme udělat? Opět budeme čekat na dividendy?

Jak dlouho budeme ještě přihlížet k této neschopnosti vlády?

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15