Dopady brexitu mohou být citelné i pro české zemědělce. Po roce 2020 jim můžou chybět miliardy korun.
I když se zpočátku mohlo zdát, že se Česka brexit – tedy vstoupení Velké Británie z Evropské unie - netýká, pomalu začíná být zřejmé, že je načase procitnout a uvědomit si, že i na nás se nějaké dopady sesypou. Jako vždy – problém je třeba hledat v penězích.
V těchto týdnech probíhají na evropské půdě vyjednávání s britskou reprezentací – ta nejintenzivnější se točí kolem otázek hranice s Irskem. Jednání, která jsou v běhu, se dotýkají ale i dalších oblastí – a to oblastí, které můžou Češi poměrně citlivě pocítit už za dva roky. Negativní dopady se přitom mohou projevit nejen těch krajanů, co ve Velké Británii pracují. Svoji roli může sehrát třeba to, jak se podaří uzavřít dohody ohledně obchodní výměny zboží. Do Británie totiž ČR vyváží poměrně značný objem například potravinářského zboží. Nepříjemné změny tak mohou postihnout opět české zemědělce.
„Mám obavu, že EU bude chtít svým starým členským zemím (15) zachovat příjmy. Vypadá to, že přehodí řešení ztráty finančních prostředků v rozpočtu, způsobené výpadkem plateb z Británie na rozpočty zbývajících členských států. Proslýchá se, že jednou z cest může být to, aby jednotlivé vlády ten výpadek dorovnaly z národních účtů. Jedná se přitom o miliardy, které by i v našem případě musela nová česká vláda najít v rozpočtu, aby zemědělcům výpadek plateb z EU kompenzovala. Ty peníze by se hledaly jen těžko, to je jisté, přesto je to reálné. A byl by to problém,“ řekl pro W4T.cz člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Bohumír Dufek, který je zároveň viceprezident Evropské federace odborových svazů pracovníků v zemědělství, potravinářství a turismu.
Jak dodal, již nyní se počítá, že výpadek z rozpočtu Evropské unie způsobený odchodem Velké Británie bude 11 miliard euro. Chybějící peníze se budou muset tedy přepočítat v rámci jednotlivých oblastí. „De facto evropské zemědělství by mělo být v důsledku toho v mínusu něco mezi třemi až pěti miliardami euro. To s sebou může nést velmi nepříjemné důsledky u radikálních zemědělců - třeba ve Francii. Tam se dá očekávat, že se budou bránit výpadku všemi možnými prostředky. Musíme doufat, že ale nikdo snad nebude chtít riskovat velké sociální střety v Evropě, a tak bude v zájmu všech najít co nejpřijatelnější řešení,“ konstatoval Dufek.
Krušné chvilky přitom čeští zemědělci zažili v posledních letech několikrát. Propad, který se očekává podle předběžných odhadů po roce 2020 a který bude třeba řešit, představuje i u nás tři až čtyři miliardy korun. Zda se podaří intenzivním vyjednáváním nakonec tento schodek z Evropské unie dostat, či zda bude nutné úspornými opatřeními hledat mezery v našem státním rozpočtu, by mělo být jasné snad do konce tohoto roku. I tak jsou ve hře pro nejbližší roky v oblasti zemědělství výrazné změny – například takové, že by dotace mohly čerpat pouze farmy do rozlohy 1200 hektarů (a i to by představovalo rozdělení do několika skupin).
Přesto Dufek odmítá zprávy o tom, že by už v blízké době mělo dojít i u nás k zásadnímu podražení pečiva – jak se objevuje v některých médiích. Ta spekulují o tom, že k prvnímu nejbližšímu zdražení dojde v důsledku letošní nižší úrody a horší kvality obilovin, nikoli v důsledku chybějících peněz z EU. „Úroda byla o něco nižší v důsledku mrazů a sucha, přesto to nebyl natolik fatální, aby si s tím mlynáři a pekaři neporadili. Naopak - jediné, co považuju za nebezpečné a mohlo by ceny ovlivnit, je panika a fámy o možném blízkém zdražování. Osobně tomu v tomto případě nevěřím, jsou totiž věci, které na trhu spolehlivě fungují – a nabídka a poptávka je jednou z těch nejzákladnějších,“ uzavřel viceprezident Evropské federace odborových svazů pracovníků v zemědělství, potravinářství a turismu.
