• Zveřejněno: 25.07.2016
  • Autor: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody (tripartita) se dnes neshodla na tom, jak rychle by měla v příštím roce růst minimální mzda ze současných 9.900 korun. Řada zaměstnavatelských organizací přišla na tripartitu s požadavkem nulové varianty. Nakonec zástupci zaměstnavatelů předložili společný návrh zvýšit minimální mzdu maximálně o 700 korun.

Vláda navrhla zvýšení minimální mzdy na příští rok o 1.100 Kč. Předložila dokonce dvě varianty, kdy by se zvýšila o celou navrženou částku od 1. ledna nebo od začátku roku o 700 korun a od 1. července o dalších 400 korun. Svůj návrh předložily také odbory, které požadují zvýšení minimální mzdy o 1.600 korun až na 11.500 korun. Zejména návrh odborů sklidil kritiku zaměstnavatelů, kteří navrhují postupné a pozvolné navyšování, které by nezhoršilo konkurenceschopnost firem v řadě oborů. Navýšení minimální mzdy znamená totiž i nutnost zvyšování tarifů a tedy celkové navyšování mezd, což se projeví v kolektivních smlouvách.

Zaměstnavatelé poukazují také na to, že ekonomika sice roste, ale ne každý obor a ne každá firma je na tom ekonomicky stejně dobře. „Akceptujeme postupné a pozvolné navyšování minimální mzdy. Buďme však reální,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslav Hanák. Současně zaměstnavatelé znovu vyzvali vládu a odbory, aby se projednal a nastavil mechanismus zvyšování minimální mzdy podle objektivních kritérií. „Každý rok se handrkujeme, o kolik se navýší minimální mzda a zda se zafixuje na 40 procentech průměrné mzdy. Nevidíme ale zájem na shodě na samotném mechanismu jejího zvyšování,“ zdůraznil viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

Zvýšení minimální mzdy by dopadlo zejména na obory jako je oděvní a textilní průmysl, obchod a cestovní ruch, pohostinství a stravování, u bezpečnostních agentur a dalších služeb. Na nepříznivé dopady zvýšení minimální mzdy poukázal mimo jiné Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který je členem SP ČR. Zástupci SOCR upozornili například na hrozící úbytek maloobchodních prodejen na vesnicích.

 

 

  • Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.