Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítla právní výklad, podle kterého by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Podle některých právníků i opozice se tímto krokem chtěla vláda vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Vláda po čtvrtečním jednání oznámila, že změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření proto, že podle zdravotnického zákona je možné je vydávat i po skončení nouzového stavu. Ten v Česku platí od 12. března na dobu třiceti dnů. Ministryně Alena Schillerová to ve čtvrtek uvedla na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády ČR v přímém přenosu České televize.

Podle Aleny Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. „Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil,“ uvedla. Případné prodloužení nouzového stavu by musela schválit sněmovna.

Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku státních opatření. Ministryně Alena Schillerová ale zopakovala, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají jenom zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku.

Schillerová: Náhrada ušlého zisku by byla nákladná, nabízíme jiné úlevy

„Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu,“ upozornila ministryně Alena Schillerová.

Podle ministerstva financí by měla být dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala. Například odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.

Patnáct tisíc měsíčně pro živnostníky

Ministři se na čtvrtečním jednání vlády dohodli také na tom, že živnostníci postižení státními opatřeními budou moci každý měsíc žádat o patnáctitisícovou podporu od státu. Patřičnou legislativu připraví ministerstvo financí.