Ústavní ochranu vody nejlépe zajistí vytvoření samostatného ústavního zákona. Podle čtvrteční tiskové zprávy ministerstva zemědělství tento návrh dnes na ministerstvu prezentovali experti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jednání se účastnili také další zástupci státní správy, reprezentanti parlamentních politických stran či představitelé vodohospodářských institucí.

„Jakýkoliv zásah do Ústavy je vážný krok, proto jsme si nechali vypracovat analýzu od expertů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ti navrhují jako nejlepší variantu vytvoření samostatného ústavního zákona po vzoru ústavního zákona o bezpečnosti státu. Konečným cílem je aquatizace právního řádu, tedy vytvoření takového právního rámce, který povede k šetrnějšímu zacházení s vodou a dalším přírodním bohatstvím a ke zmírnění dopadů sucha,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Všichni se shodujeme, že ochrana voda je nejvyšším veřejným zájmem. Vodní blahobyt, na který jsme byli v minulosti zvyklí, je pryč a lidé čekají, že stát ještě aktivněji vstoupí do oblasti hospodaření s vodou v situaci, kdy je v řadě oblastí vody nedostatek. Proto je klíčové, abychom se již ve fázi hledání legislativního řešení shodli jak s právními experty, odborníky na vodní hospodářství, tak i s co nejširší politickou reprezentací. Protože cílem je skutečná ochrana vody, nikoli jen právní proklamace,“ uvedl k tomu ministr životního prostředí Richard Brabec.

Důvodů pro vytvoření samostatného ústavního zákona je několik. Ústava České republiky je poměrně stručný dokument a posílená ochrana přírodních zdrojů by do systematiky Ústavy a její podoby nezapadla. Podobně je tomu v případě zásahu do Listiny základních práv a svobod. Naproti tomu samostatný ústavní zákon může obsahovat jak práva jednotlivce, tak povinnosti a úkoly pro stát a územní samosprávy. Rovněž může obsahovat obecné i detailní pasáže.

„Obsah nového ústavního zákona je věcí další diskuze, nicméně mohl by zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb, úkol provozovat vodovody a kanalizace by svěřil státu a územním samosprávám nebo by zdůraznil nezbytnost ochrany vody, půdy, lesů a krajiny při veškeré činnosti veřejné moci i jednotlivců,“ dovysvětlil ministr Miroslav Toman s tím, že detaily by stanovily jednotlivé prováděcí zákony.

Finální znění právní analýzy od Právnické fakulty Univerzity Karlovy obdrží ministerstvo zemědělství nejpozději do poloviny října. Obsahovat bude také rozbor souvisejících zákonů. Poté ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dalšími resorty připraví konkrétní návrh úpravy ústavní ochrany vody, který chce znovu projednat na širším plénu u kulatého stolu.