• Zveřejněno: 26.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Společné zemědělské politice a budoucnosti českého zemědělství a také suchu bylo věnováno čtvrteční Žofínské fórum v Praze. Ministr zemědělství Miroslav Toman na něm hovořil o tzv. Nové zelené dohodě, Strategii Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategii k biodiverzitě. Účastníky fóra seznámil s procesem vyjednávání české agrární diplomacie v Bruselu a s požadavky, které prosazuje na podporu českého zemědělství. Velkou část svého vystoupení věnoval ministr Miroslav Toman suchu, a to zemědělskému i vodohospodářskému, a rovněž kůrovcové kalamitě.

Za jednu z priorit při vyjednávání nové podoby Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 označil ministr Miroslav Toman zajištění dostatečných finančních zdrojů, a to proto, že peníze určené pro zemědělce budou využity také na plnění požadavků vyplývajících z tzv. Nové zelené dohody. Ta má představovat zásadní strategii s ambiciózními cíli pro přechod na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez skleníkových plynů do roku 2050.

Zároveň ocenil, že Evropská komise prosazuje dvě strategie zásadního charakteru, a to: zaprvé Strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a za druhé Strategii k biodiverzitě. Ministr Miroslava Toman je však přesvědčen, že je nutné přitom respektovat výchozí situace a specifika jednotlivých členských států při stanovování cílů v jednotlivých oblastech. V této souvislosti na Žofínském fóru prohlásil, že Evropská komise chce například do roku 2030 omezit o 50 procent používání pesticidů. Jenže, Česká republika je v jejich využívání pod průměrem Evropské unie a to samé platí v případě využívání hnojiv. Například spotřeba pesticidů u nás za poslední roky klesla o 27 procent, zatímco ve Francii ve stejném období vzrostla skoro o 40 procent. Přičemž v Rakousku dokonce o 53 procent. Česká republika, spolu s Portugalskem a Irskem, patří mezi ty unijní země, kde objem prodaných prostředků proti škůdcům klesá nejvíce. V šetrném zemědělském hospodaření jsme výrazně napřed. Pokud jde o to redukovat používání pesticidů a dalších prostředků proti škůdcům, tek je, podle ministra Miroslava Tomana, potřeba se podívat na země, které mají tři až čtyřikrát vyšší produkční zatížení.

Český ministr zemědělství rovněž za velmi důležité považuje nastavení Společné zemědělské politiky (SZP), které zajistí rovné a spravedlivé podmínky pro všechny zemědělce EU. Česká republika prosazuje například dobrovolnost při uplatňování nástrojů jako je zastropování přímých plateb, redistributivní platba či definice skutečného zemědělce. Vždyť její obdoba v uplynulém programovém období SZP byla zrušena, protože se prostě neosvědčila.

Ministr Miroslav Toman včera účastníky Žofínského fóra dále seznámil s dílčími závěry studie k závlahám a melioracím. Dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, bude zveřejněn po víkendu a Ministerstvo zemědělství ČR jej dá k diskusi.

Na základě této studie bude Česká republika, podle ministra Miroslava Tomana, v následujících 10 letech postupovat a koordinovat veškerá naše opatření. „Zejména půjde o pozemkové úpravy, kterých chceme ročně udělat 150 s celkovými náklady na deset let zhruba 34 miliard korun. Státní pozemkový úřad bude například koordinovat, aby se tato opatření zaměřila do míst v suchých oblastech,“ řekl k tomu ministr zemědělství Miroslav Toman.

V souvislosti s opatřeními na zmírnění dopadů sucha ministr Miroslav Toman dále uvedl, že v loňském roce je ministerstvo zemědělství podpořilo částkou 13,6 miliardy korun. Pro letošní rok má ministerstvo zemědělství na boj se suchem slíbené navýšení o 2,6 miliardy korun. A slíbených má i 7 miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou. Všechna opatření, ať už zadržování vody v krajině, vodohospodářská nebo opatření v lesích, jsou, podle Miroslava Tomana, stejně důležitá, protože boj se suchem je komplexní záležitostí.

„V důsledku sucha se už několik let potýkáme i s kůrovcovou kalamitou. Naším cílem je zpomalit kalamitu, zajistit obnovu stabilních lesů a vytvořit adekvátní podmínky vlastníkům a správcům, aby mohli o lesy řádně pečovat. Kromě slíbených 7 miliard korun navíc na boj s kůrovcem pro letošní rok jsme pro nestátní vlastníky lesů na letošek připravili 2 miliardy korun na zalesnění a péči o lesy. Další peníze jdou například na klíčové lesnické projekty z Programu rozvoje venkova,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Připomněl i další opatření, jako například uvolnění zásad přenosu sadebního materiálu, kdy lze k výsadbě používat lesní dřeviny bez ohledu na pravidla přenosu mezi přírodními lesními oblastmi a lesními vegetačními stupni České republiky.

  • Zdroj: MZe
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 05.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.