Zkušenosti zemědělců s prvním rokem nové společné zemědělské politiky, dopady vládního konsolidačního balíčku na sektor zemědělství nebo připravované změny v pravidlech hospodaření, zejména protierozních opatření. O těchto a dalších tématech jednal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se zástupci Agrární komory ČR (AK), Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) a Zemědělského svazu ČR (ZS). Tisková zpráva Ministerstva zemědělství ČR (MZe) k tomu zároveň uvádí, že se zástupci zemědělských organizací se ministr bude scházet pravidelně.
Ministr Výborný v úvodu zhodnotil výsledky svých dosavadních jednání a konzultací se zástupci hlavních zemědělských organizací, přičemž uvedl, že „během tří setkání se zástupci hlavních zemědělských organizací jsem dostal spoustu podnětů z praxe. Jsou pro mě velmi důležité a určitě se o řadě z nich budeme v následujících týdnech znovu bavit. Všechny organizace se shodují na potřebě snížení byrokracie, která zemědělce velmi zatěžuje. Budu proto rád, když od nevládních organizací dostaneme v nejbližší době konkrétní podněty, kde by se dala administrativa zjednodušit. Chci, aby zemědělci měli čas především na péči o zvířata, krajinu a ideálně aby měli dostatek energie i na to, aby potraviny zpracovávali přímo na farmách.“
V tiskové zprávě MZe se dále kontuje, že již před spuštěním nové společné zemědělské politiky (SZP) vláda slíbila, že po prvním roce provede její zhodnocení a případně některé dílčí části upraví. „Tento slib samozřejmě platí, na průběžném vyhodnocení postupně pracujeme. Důležité ale také je, aby zemědělci vždy věděli, co mohou na polích dělat. Proto například nová protierozní pravidla budou zemědělci uplatňovat nejdříve pro porosty ozimých plodin, které založí až na podzim 2024,“ řekl ministr Výborný.
Tisková zpráva MZe dále konstatuje, že i na české, moravské a slezské zemědělce v posledních měsících dopadají negativní důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Situace s rozkolísanými cenami energií, pohonných hmot či hnojiv se již zklidnila. Aktuálně tak zemědělce nejvíce trápí sekundární dopady zvýšeného exportu zemědělských komodit z Ukrajiny. Po ukončení černomořských obilných dohod ze strany Ruska nemůže Ukrajina exportovat zboží námořní cestou. Mezi zemědělci proto panují obavy, aby ukrajinské obilí nezahltilo evropský trh.
„Obavám zemědělců rozumím, i proto budeme právě export obilovin z Ukrajiny řešit na zítřejším jednání Rady ministrů v Bruselu. Musíme zajistit, aby obilí putovalo přímo do evropských přístavů a odtud loděmi do zemí severní Afriky a na Blízký východ. Čeští zemědělci zhruba třetinu úrody obilovin každoročně exportují na evropské trhy, podobně tomu bude i letos, je důležité, aby obchodní kanály zůstaly otevřené,“ dále řekl ministr Výborný.
Na setkání se zástupci českých zemědělců dále zaznělo, že podle průběžných výsledků bude letošní sklizeň na velmi dobré úrovni. K e 24. červenci 2023 je sklizeno 28 procent ploch obilovin, průměrný výnos je zatím 6,52 t/ha, tedy o 12 procent vyšší než loni. Nejdále je sklizeň v Jihomoravském kraji. Téměř sklizený je již ozimý ječmen, kde chybí sklidit poslední 3 procenta ploch, průměrný výnos ozimého ječmene je zatím 6,51 t/ha, tedy o 6,2 procent více než loni.
Tématem jednání se zemědělskými organizacemi byly i dopady konsolidačního balíčku na sektor a další otázky financování zemědělství. Česká republika má aktuálně k dispozici 163 milionů korun z evropské zemědělské rezervy. Ministerstvo zemědělství chce peníze použít pro nejpostiženější sektory, které se věnují citlivým plodinám, jako je ovoce, zelenina nebo chmel. „S ministrem financí řeším možnost kofinancování z národních zdrojů, jasno budeme mít do konce srpna,“ dodal ministr Výborný. Evropská pravidla umožňují navýšit částku až o 200 procent z národního rozpočtu.
