Africký mor prasat (AMP), kůrovcová kalamita v lesích a Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020 byla hlavní témata dnešního jednání ministrů zemědělství rozšířené skupiny zemí Visegrádské skupiny v Praze. Toho se zúčastnili zástupci České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Chorvatska, Rumunska, Slovinska a Finska, které nyní předsedá Evropské unii. Uvedlo to ministerstvo zemědělství ve své tiskové zprávě.

„Pokud jde o Společnou zemědělskou politiku, shodli jsme se na tom, že by Evropská komise měla co nejdříve předložit svůj návrh na přechodné období, neboť je evidentní, že se bez něj neobejdeme. Zásadní je zajištění plynulého přechodu mezi stávajícím a novým programovým obdobím, protože zemědělce nemůžeme nechat v nejistotě,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Všechny zúčastněné delegace se shodly také na potřebě zachovat silnou SZP, která bude adekvátně financována, aby mohla naplnit své ambiciózní cíle, a to zejména v environmentální oblasti. Za důležité považují i to, aby byla jednoduše a srozumitelně nastavená.

Pokud jde o lesní hospodářství, ministři diskutovali především o kůrovcové kalamitě a dalších dopadech změny klimatu na lesy, které zasáhly nejen Českou republiku, ale i další evropské země. Shodli se, že je nezbytné zahájit dialog na vysoké úrovni s cílem posílení mezinárodní spolupráce.

„S ohledem na celoevropský rozměr dopadů změny klimatu na lesy podporujeme přijetí nové strategie EU pro oblast lesnictví, která by nabídla novou vizi ve vztahu k těmto výzvám. Za nutné považuji zavést nová inovativní finanční opatření, a to jak z rozpočtu EU, tak i z čistě národních zdrojů. Jejich cílem by mělo být zajištění rychlé a účinné obnovy a adaptace postižených lesů na změnu klimatu,“ uvedl ministr Miroslav Toman. Prioritou je také zohlednit současné kalamity při hodnocení emisí skleníkových plynů, aby členské státy nebyly zbytečně sankcionovány ze strany EU.

Aktuální otázkou, která se dotýká celé Evropy, je i problematika afrického moru prasat (AMP). Nákaza se přenáší na velké vzdálenosti bez přirozeného šíření populací divokých prasat. Příkladem může být zavlečení afrického moru prasat do České republiky nebo do Belgie. V Evropě dnes není žádná země, které by se vzrůstající riziko zavlečení afrického moru prasat netýkalo.

„I když jsme se v minulosti s nákazou dokázali vypořádat, s ohledem na situaci v okolních zemích není otázkou zda, ale kdy se u nás africký mor prasat znovu objeví. I proto považuji za naprosto zásadní, abychom v rámci prevence postupovali na celounijní úrovni jednotně a koordinovaně. Nákaza nezná hranice států - a co je dnes problém jedné země, může být zítra i náš problém,“ řekl k tomu ministr Miroslav Toman.

K tématu AMP v pátek podepsali ministři zemědělství zemí Visegrádské skupiny a Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska společné prohlášení, které chce český ministr představit i na nadcházející Radě ministrů v Lucemburku. Podle ministrů je podstatné, aby se opatření přijatá členskými státy zaměřila na soustavné a systematické snížení populací divokých prasat nebo na nutnosti větší finanční podpory Evropské komise na opatření zaměřená na boj proti AMP.

Na závěr pátečního jednání podepsali zástupci Visegrádské skupiny, Bulharska, Chorvatska a Slovinska také společné prohlášení o lesích, trvale udržitelném hospodaření s lesy a adaptaci na změnu klimatu. V něm mj. vyzývají k zajištění významnější role lesnictví v rámci Společné zemědělské politiky EU nebo modernizaci sektoru lesnictví.