Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhla tři varianty navýšení minimální mzdy – o 1 150 korun, o 1 350 korun nebo o 1 650 korun. Koaliční strany si nakonec nevybraly ani jednu a dohodly se na přidání 1 250 Kč na celkových 14 600 Kč. Rozhodnutí dopadne nejen na zhruba 150 tisíc lidí, kteří minimální mzdu pobírají.
Výše minimální mzdy platí pro každého pracovníka, který odpracuje 40 hodin týdně. Pokud si někdo vyjedná méně hodin, krátí se úměrně také minimální mzda. Platí jak pro zaměstnance, tak i pro lidi, kteří mají se zaměstnavatelem jiné typy dohod. A pokud člověk pracuje na více frontách, platí minimální mzda pro každý jeho pracovní vztah.
1. Zaručená mzda
Od minimální mzdy se odvíjí výpočet dalšího typu mzdy, takzvané zaručené mzdy. Ta dělí různé profese do osmi skupin, z nichž ta první bere minimální mzdu a osmá pak její dvojnásobek. Do první skupiny spadají například uklízečky, pokladní obsadily třetí skupinu a tak pro ně v roce 2019 činila zaručená mzda 16 280 Kč za měsíc. V osmé skupině jsou pak například vyšší manažerské profese. Změna minimální mzdy se tedy může potenciálně dotknout mnohem širšího okruhu profesí.
2. Přivýdělek a úřad práce
Klienti úřadu práce si podle dnešních pravidel mohou přivydělat polovinu minimální mzdy, aniž by to z pohledu úřadu práce ovlivnilo jejich status. Až tedy minimální mzda vzroste na 14 600 Kč, mohli by si registrovaní nezaměstnaní vydělat 7 300 Kč, pokud už jim úřad nevyplácí podporu v nezaměstnanosti.
3. Daňový bonus na děti
Výše minimální mzdy také ovlivňuje výši daňového zvýhodnění na dítě. Tu může čerpat jeden z rodičů, pokud jeho roční mzda překročila šestinásobek minimální mzdy. Pro rok 2019 činí tato hranice 80 100 Kč, v roce 2020 půjde o 87 600 Kč.
4. Školkovné
Pokud pracující rodič dává dítě do nějakého typu školky, má nárok na „školkovné“. Do daňového přiznání si však může napsat slevu maximálně ve výši minimální mzdy, tedy 14 600 Kč.
5. Zdravotní pojištění
Minimální mzda je také základní hranicí pro výpočet výše zdravotního pojištění pro některé skupiny lidí. Jde o ty, kteří nemají zdanitelné příjmy a zároveň nespadají do kategorie státních pojištěnců. To se tedy může týkat například vysokoškoláků starších 26 let, osob vypadnuvších z evidence úřadu práce nebo žen v domácnosti, pokud nepečují o dítě. Těm s růstem minimální mzdy poroste také zdravotní pojištění – jde o 13,5 procenta z minimální mzdy, tedy o 1 971 Kč.
6. Důchody a penze
Výše minimální mzdy ovlivňuje rovněž povinnost zdaňovat důchody a penze. Pokud penzista bere ročně méně než 36násobek minimální mzdy, nemusí se o danění své penze starat. V roce 2019 tedy jde o sumu 480 600 Kč, při 14 600 by v roce 2020 mohlo jít o hranici 525 000 Kč.
