Zvýšení zaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací nepomáhají dávky na bydlení, které dorovnávají i poměrně vysoké náklady na byt. Potřeba je výraznější růst minimální mzdy, aby se zvedl rozdíl mezi výdělkem a příspěvky od státu. V Praze na konferenci o minimální mzdě to řekla ministryně práce Michaela Marksová. Minimální mzda dosahuje nyní 9200 korun. Od ledna se zvýší na 9900 korun.

„Chceme, aby nízkopříjmová kategorie pracovala. Potřebujeme výrazně vyšší minimální mzdu, aby se rozevřely nůžky mezi dávkami a příjmem z práce. Životní a existenční minimum jsou nízké částky. Problém představují ale dávky na bydlení. Těm lidem se hradí poměrně vysoké náklady. Když překročí hranici příjmu o pár set korun, tak přijdou o velkou sumu peněz, které jim hradí bydlení,“ uvedla Marksová.

Podle ní není systém dávek na bydlení ideální a „je složité ho rozmotat“. Podmínky je potřeba upravit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat, řekla ministryně.

Ministerstvo už dřív plánovalo změny v dávkách na bydlení. Nyní se v Česku vyplácejí dvě – příspěvek a doplatek. Podle plánů se v budoucnu měla poskytovat dávka jen jedna. Resort navrhuje také další snížení doplatků lidem v ubytovnách.

Dávky na bydlení se vypočítávají z normativních nákladů, které stanovuje vláda. Příspěvek se poskytuje domácnostem, pokud jim na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativem a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. V Praze se letos normativy pohybují podle počtu lidí v domácnosti v nájmu od 7 623 do 18 674 korun, ve vlastních či družstevních bytech od 4 409 do 11 676 korun. Jinde v republice jsou nižší. Doplatek dorovnává výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí. Životní minimum jednotlivce činí 3 410 korun, rodičů se dvěma malými dětmi pak 9 450 korun.

Minimální mzda existovat musí

Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Podle Marksové v příštím roce dosáhne asi 36 procent. Odbory už dřív uváděly, že při dosavadním tempu zvyšování minimální mzdy kabinet své předsevzetí nejspíš nesplní.

„Uvidíme, jestli politická reprezentace 40 procent dodrží,“ řekl předák Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Proti výraznějšímu zvyšování minimální mzdy se stavěli zaměstnavatelé. Podle nich se v některých odvětvích podniky teprve vzpamatovávají z krize a některé firmy by také mohly propouštět.

Podle Marksové v zemi, jako je ČR, minimální mzda existovat musí. Nízký podíl nejnižšího výdělku k průměrnému označila za „jednu z několika ostud“, které Česko má.