• Zveřejněno: 27.08.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Příchod jara se letos opozdil o jeden až tři týdny a totéž platí také pro sklizeň většiny komodit. Obiloviny jsou nyní sklizené ze tří čtvrtin, zatímco loni touto dobou byly žně už téměř u konce. Deštivější počasí může mít vliv na kvalitu i kvantitu úrody. Uvádí to tisková zpráva Agrární komory ČR, kterou novináři dnes obdrželi na tiskové konferenci v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

„Podle posledních údajů z pondělí 23. srpna je v České republice sklizeno více než 76 procent ploch základních obilovin. Výnosy jsou přibližně stejné jako loni. Ze zatím analyzovaných vzorků pšenice vyplývá, že její kvalita je dobrá, podobně jako u sladovnického ječmene,“ říká náměstek ministra zemědělství pro zemědělství a potravinářství Jindřich Fialka.

„Letošní počasí neodpovídá obvyklému průběhu roku. Zemědělci jsou ale na nepředvídatelnost podmínek zvyklí a překonávají řadu různých překážek každý rok. Jsem přesvědčený, že dělají vše proto, aby sklizeň všech plodin proběhla také v letošním roce v požadované kvalitě i kvantitě,“ konstatuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

V tiskové zprávě se dále uvádí, že žně se letos zpozdily zhruba o deset až 14 dní, i když situace v jednotlivých krajích se velmi liší. Na celém území je téměř sklizený ječmen ozimý, který se zpravidla sklízí jako první.  Z necelých osmdesáti procent je sklizená pšenice ozimá, která je tuzemskou hlavní obilovinou. Totéž platí pro ječmen jarní, jež se převážně používá k výrobě sladu pro pivovarnický průmysl a na plochu je druhou nejvýznamnější obilovinou pěstovanou v Česku. Sklizeň ostatních druhů obilovin se nachází teprve zhruba v polovině.

Posun žní do srpna a částečně do září znamená, že se zemědělcům zkracuje doba, kdy mohou vyjet na pole. Důvodem je, že se začínají krátit dny a v ranních a večerních hodinách přibývá vláhy, tedy trvá delší dobu, než se míra vlhkostí sníží a je možné sklízet. Kvůli deštivějšímu počasí navíc dochází k podmáčení polí, místy se dokonce tvoří močály a zemědělské stroje se mohou bořit. Pokud se počasí nezlepší, hrozí stále dopad do celkové kvantity i kvality sklizně. Deštivější počasí má vliv na důležité jakostní parametry obilovin, jako je například klíčivost, a zároveň při vyšší vlhkosti zrn hrozí zaplísnění. Výnosy jsou zatím srovnatelné s minulým rokem, ale s hodnocením je třeba počkat na konec žní na celém území.

„Řadu let aktivně řídím žňové práce ve středně velké zemědělské společnosti v podhorské oblasti, takže mohu srovnávat. Logicky jsou vlhčí žně složitější a také pro zemědělce dražší ať už to jsou přímé náklady či nepřímé v podobě stresu a šedin agronomů. V letošním roce máme méně sklizeno než v roce minulém, a to zejména právě ve vyšších polohách. Objektivní důvod vyplývá i z dat ČHMÚ, kdy z letošních 7 měsíců pouze 2 nejsou srážkově nadprůměrné a například červenec, kdy žně začínají, byl na 135 procentech srážkového normálu a srpen nebude o mnoho lepší. Právě proto, že vím, jak náročné je v tomto počasí sklízet, tak chci všem kolegům, kteří se na žních svojí prací podílí, upřímně poděkovat za jejich obětavost. Zároveň chci poprosit veřejnost, aby si uvědomila i po covidové zkušenosti, že jejich zemědělci jsou základ jejich obživy a k tomu, aby tomu tak bylo i nadále, potřebují v rámci Evropské unie srovnatelné podmínky s vyspělými zeměmi,” komentuje průběh žní viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha.

Podle tiskové zprávy zpoždění sklizně v řádu několika týdnů platí také pro většinu ostatních plodin. Intenzivně nyní probíhá sklizeň zeleniny, přičemž letos se díky dostatku vláhy velice dobře daří plodové a listové zelenině. Nadbytek vody naopak neprospívá kořenové zelenině nebo cibuli. Vrchol sklizně u ovoce nastane na podzim a úroda bude pravděpodobně průměrná, podobně jako u brambor. U vinné révy a chmele je ještě na hodnocení brzy, i když porosty zatím vypadají slibně, stejně jako u cukrové řepy. U této plodiny byl v předešlých letech problém s listovou chorobou Cercospora, vzhledem k nastavenému systému monitoringu se letos pěstitelům podařilo tomuto problému ve většině případů předejít.

„I když letošní úroda ovoce a zeleniny bude zřejmě průměrná, dochází v posledních týdnech k meziročnímu poklesu farmářských cen, což bohužel spotřebitelé v obchodních řetězcích příliš nepoznali. S ohledem na nedostatek sezónní pracovní síly a zvýšení nejen mzdových nákladů, bude řada podniků ve složité ekonomické situaci,“ komentuje žně viceprezident Agrární komory ČR a předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Na tiskové konferenci se novináři dále dozvěděli, že Agrární komora ČR spouští při příležitosti konání 47. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka nový web nazvaný Z naší země. „Nový web je zaměřený na širokou veřejnost a má ukázat, jak skutečně vypadá moderní české zemědělství, jehož cílem je udržitelně produkovat dostatek potravin pro obyvatelstvo a zvyšovat tak soběstačnost Česka u všech komodit, kde je to možné, a zároveň odpovědně přistupovat ke krajině,“ okomentoval rozhodnutí o zřízení nového webu prezident AK ČR Jan Doležal. Web obsahuje inspirativní příběhy a rozhovory s českými zemědělci, grafy poukazující na rozdíl mezi farmářskou a spotřebitelskou cenou, mapu farmářských obchodů a mnoho dalších zajímavých informací o českém zemědělství. Nový web můžete navštívit na internetových stránkách znasizeme.cz.

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15