V roce 2016 vzrostl výkon české ekonomiky o 2,4 %. Hlavním růstovým faktorem byla spotřeba domácností, kterou podpořil dynamický růst zaměstnanosti i mezd v nízkoinflačním prostředí. K růstu ekonomiky významně přispěl také vývoj zahraničního obchodu, jehož příspěvek ve výši 1,1 p. b. byl téměř rovnoměrně rozdělen mezi zlepšení bilance zboží a bilance služeb. Opačným směrem na hospodářský růst působily výdaje na investice, jež zaznamenaly pokles o 3,7 %. Hlavní příčina snížení investic spočívala v propadu investic sektoru vládních institucí, které se proti velmi vysoké srovnávací základně mimořádného roku 2015 snížily téměř o třetinu. Ekonomický růst byl po převážnou část roku 2016 doprovázen velmi nízkou inflací. Na trhu práce se ekonomická konjunktura projevila v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů, když zaměstnanost vzrostla o 1,9 % a míra nezaměstnanosti dosáhla 4,0 %. Běžný účet platební bilance zůstal v mírném přebytku.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2016 dosáhlo poprvé v historii České republiky přebytku ve výši 0,6 % HDP. Výsledkem je také meziroční zlepšení strukturálního salda o 1,1 procentního bodu, tedy na úroveň přebytku 0,5 % HDP. Zlepšení hospodaření sektoru vládních institucí bylo determinováno především příjmovou stranou rozpočtů, kdy daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení vzrostly o 5,8 %. Rekordní pozitivní výsledek hospodaření se odráží i ve výši celkového zadlužení. Dluh sektoru vládních institucí meziročně poklesl ze 40,3 % HDP na 37,2 % HDP. Hlavní podíl na tomto výsledku mělo absolutní snížení státního dluhu v loňském roce o takřka 60 mld. Kč.
Ministerstvo financí České republiky očekává, že v letech 2017 a 2018 by měla česká ekonomika růst o 2,5 %. Hospodářský růst by růst měl být tažen zejména domácí poptávkou v čele s výdaji na konečnou spotřebu domácností a rostoucí investiční aktivitou firem a sektoru vládních institucí. Značné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen až nad inflační cíl ČNB na přelomu roku 2016 a 2017 pak vede ke zvýšení predikce průměrné míry inflace na 2,4 % v roce 2017. Pro rok 2018 je očekáván růst cenové hladiny ve výši 1,7 %. U míry nezaměstnanosti odhadujeme, že se díky výraznějšímu poklesu v závěru loňského roku postupně sníží až na 3,3 % v roce 2018. Na této úrovni má již nezaměstnanost jen velmi omezený prostor pro další pokles. Z hlediska vnější rovnováhy české ekonomiky by běžný účet platební bilance měl i nadále zůstat v mírném přebytku.
Nastíněný makroekonomický vývoj by mohl být nepříznivě ohrožen zejména riziky ve vnějším prostředí. Jedná se především o důsledky referenda o setrvání Spojeného království v Evropské unii či další zpomalení růstu čínské ekonomiky. Globální ekonomický růst by mohl být negativně ovlivněn případnou změnou ve směřování hospodářské politiky Spojených států, nejistotu pak mohou ještě dále zvýšit blížící se volby ve Francii a v Německu. Riziko rovněž spatřujeme v případné materializaci rizik ve finančním sektoru v některých zemích Evropské unie, souvisejících nejen s vysokým podílem nesplácených úvěrů v bilancích některých velkých evropských bank, ale též ohledně budoucího vývoje ziskovosti a kapitálové přiměřenosti. Nepříznivý faktor představují také geopolitická rizika.
