Zemědělci a malé rodinné farmy bojují o záchranu podnikání a v mnoha případech i o živobytí. Hlavní prodejní sezona pěstitelům brzy začíná, jenže farmářské trhy jsou stále zakázané. Řada sedláků je na nich přitom závislá. Přímý prodej na trzích je často jedinou možností, jak zboží udat, protože čerstvě utrženou zeleninu nebo třeba mléčné výrobky nemůžou kvůli trvanlivosti skladovat dlouho.

Uvedla to ve své nedělní reportáži stanice Radiožurnál Českého rozhlasu, která své poznatky dokumentovala na dvou konkrétních příkladech. V první případě jeden farmář uvedl, že jeho farma se zabývá chovem koz a výrobou kozích jogurtů s tím, že v tomto týdnu by je již měli začít vyrábět. Protože se jim rodí již první kůzlata. Načež konstatoval, že právě těchto kozích potravinářských výrobků se nejvíce prodalo právě na farmářských trzích. Ovšem, právě kvůli jejich zavření, jako důsledku ochranných opatření proti pandemii koronaviru, neví, jak odbyt jeho kozích potravinářských výrobků bude nakonec vůbec fungovat.

Letos tento farmář již přišel minimálně o sedm farmářských trhů, které byly zrušené. Navíc, dříve nasmlouvané objednávky mu odmítla i řada hotelů a restaurací, kam běžně dodával třeba jogurty nebo čerstvé sýry. Zásoby mléčných výrobků se proto na farmě kupí a brzy je nebude kde skladovat. Pro Radiožurnál dále konstatoval, že mu ve skladech leží již od loňského března kozí sýry. Přitom mu zabírají místo pro produkci letošního roku.

Takže, jaký je výsledek? Oproti loňskému roku hlásí farmář až 70procentní propad prodejů. Ten mu nevynahradí ani vlastní rozvozy nebo kamenný obchod, kde teď výrobky prodává.

Podobně je na tom i jedna zelinářka, která již loni kvůli zavřeným trhům zlikvidovat až 150 tisíc salátů. Neměla je kde a komu prodat. Teď se bojí, že se situace bude opakovat. I o na má problém s tím, že neví, kam svoji produkci prodá a dodá. S hotely a restauracemi nemůže počítat, neboť ty se v nejbližší době neotevřou. Proto se domnívá, že pokud se tak nestane, aby se v brzké době otevřely, bude to pro její zelinářství konečná. Přitom je to pro ni jediný zdroj příjmů. Situace chce řešit kuriozním způsobem, kdy plánuje během pár dní otevřít prodejní stánek přímo na poli, kde chce svoji úrodu nabízet. Ale, jak podotýká, zájemci z jiných okresů se k ní na pole zatím nedostanou.

Radiožurnál dále konstatuje, že letos už farmáři přišli o desítky původně naplánovaných trhů. Teď se upínají k Velikonocům, které patří k nejvýnosnějším obdobím z celého roku. „Velikonoce jsou takové druhé Vánoce, to znamená zásadní mezník toho roku, kdy můžou tu tržbu udělat, aby si zajistili nejenom odbyt, ale i vlastní živobytí. Tisíce živnostníků jsou závislé na prodeji nejrůznějších velikonočních výrobků, rukodělných, ale i potravin. Už je řada sazenic, ať jsou to balkónovky, nebo sazenice zeleninové a tak dále,“ říká předseda Asociace farmářských tržišť Jiří Sedláček.

Podle asociace je zákaz farmářských trhů diskriminační. Otevřeným dopisem proto vyzvala vládu, aby trhům udělila výjimku a povolila jejich fungování.

„Máme odborné posudky, celou řadu, že šíření viru venku je podstatně obtížnější, než je tomu ve vnitřních prostorách. Takže to považujeme za naprosto absurdní,“ vysvětluje Jiří Sedláček. Načež dodal, že „v okolních zemích farmářské trhy probíhají – nejsou zrušeny, nejsou zakazovány, protože náleží do kategorie maloobchodu a prodávají potraviny stejně tak, jako obchodní řetězce. Komunikujeme s magistráty měst Berlín a Vídeň.“

Radiožurnál svoji reportáž uzavírá s tím, že vláda ale zatím spuštění farmářských trhů nemá v plánu. Chce udržet co nejmenší pohyb lidí. Asociace proto teď plánuje podat ústavní stížnost.