• Zveřejněno: 25.07.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Letošní suché počasí se podepisuje na stavu řek. Průtoky jsou většinou o polovinu nižší, než je dlouhodobý průměr. Podle zpravodajství České televize v pondělí zaznamenali hydrologové na patnácti stanicích vůbec nejmenší průtok za posledních padesát let pro 23. červenec. Podle nich je situace lepší jen na východě Moravy a ve Slezsku. V Jeseníkách a v Beskydech totiž minulý týden vydatně pršelo a průtoky řek se tak výrazně zvedly.

Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na východě Čech, na Vysočině a na střední a jižní Moravě. Třeba Svratkou zatím protekla jen třetina vody, která v průměru řekou proteče za celý měsíc.

Také na největší české řece Labi pokračuje nejhorší sucho za několik posledních let. Klesající hladina tak odhalila i nápisy a letopočty na hladových kamenech, které připomínají roky, kdy bylo největší sucho. Lodě v Ústeckém kraji nemohou plout už od konce května. Minimální hladina Labe vhodná pro plavbu lodí je 1,6 m, aktuálně je o 40 centimetrů níž, místní se tak bez problémů mohou suchou nohou dostat až doprostřed říčního koryta.

Ryb hyne více než vloni

Voda v řekách je navíc teplejší a má málo kyslíku, což dělá problémy i rybám. Český rybářský svaz letos zaznamenal vyšší úhyn ryb než vloni. V pstruhových revírech se problémy projevují nejvíc, protože se zde nacházejí především chladnomilné, na čistou a dobře prokysličenou vodu vázané druhy lososovitých ryb. Tyto druhy v období letních přísušků zpravidla trpí – je-li málo kyslíku a vysoká teplota vody, dusí se, nepřijímají potravu. Podle Českého rybářského svazu je zvlášť špatná situace v malých přítocích, které slouží k odrůstání plodu lososovitých ryb. Zároveň rybáři uvádějí, že při poklesu hladin řek se také ryby stávají snadnější kořistí vyder, norků, volavek, čápa černého a dalších rybožravých predátorů.

V mimopstruhových revírech se ryby dokážou teplejší a míň okysličené vodě lépe přizpůsobit. Ovšem, je-li sucho extrémní, jako letos, i zde se mohou objevit kyslíkové deficity spojené s nouzovým dýcháním ryb u hladiny, případně i s úhyny.

Škodliviny jsou ve vodě ve větší koncentraci

Zpravodajství České televize dále upozorňuje i na fakt, že kromě přírodních faktorů vodě škodí taky člověk a jeho splašky, které produkuje. Vody je méně, nicméně znečištění je stálé. Z toho důvodu je v tocích více koncentrované. Pochopitelně tak vodní toky ztrácejí na kvalitě. Větší koncentrace pesticidů z polí pak spolu se sinicemi tvoří zdraví nebezpečný mix, který se ne vždy daří v čističkách odstranit.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.