• Zveřejněno: 16.01.2024
  • Autor: Jaroslav Ungerman
Ekonom Jaroslav Ungerman píše, jak současná vláda kreativně překonává deficity rozpočtu za A. Babiše…ale není deficit jako deficit.

Byla to velká sláva – deficit státního rozpočtu za minulý rok dosáhl „jen“ 288,5 mld. a to je lepší výsledek, než byl schválený. Kdo by v takové chvíli nepochválil vládu za to, jak dobře hospodaří?

Ten výsledek snad nikoho, kdo sleduje delší dobu naši makroekonomiku, nemohl nikoho překvapit. Již od října bylo patrné, že vláda (resp. ministerstvo financí) udělá všechno, aby se dostaly pod schválenou úroveň deficitu.

Upřímně řečeno není to zase tak obtížné. Jen je nutno být kreativní a trochu „přičísnout“ výdaje a zvýšit příjmy. Pokud jde o příjmy – zpráva o plnění státního rozpočtu uvádí, že „na inkaso dně z příjmů právnických osob mělo pozitivní vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 splatné v roce 2023 a následně zaplacené vyšší zálohy.“ Když to převedeme z té „úředničiny“ do jednoduchého sdělení, pak šlo o to, že se již na konci roku 2023 zaplatily zálohy na daň z příjmů firem splatné až někdy v březnu 2024.

Takové dopisy s návrhem zaplatit zálohy na rok 2024 již v roce 2023 rozesílala daňová správa některým firmám. Důvod v tom vidím jediný – vylepšit rozpočet za rok 2023. Možná to je vidět i v tom, že právě inkaso této daně je plněno na 128 % oproti plánu. Takové platby v předstihu nejsou v rozpočtu časově rozlišeny, a proto jsou příjmem za rok 2023, ačkoli reálně patří až do roku 2024. Ale právě o to se hrálo, aby to bylo ještě v minulém roce.

Takový přesun byl nutný také proto, že ona tolik proklamovaná daň z nadměrných příjmů zůstala daleko za očekáváním. Na inkasu této daně se potvrzuje, jak „nemoudré“ bylo rozhodnutí vlády ohlásit v říjnu 2022, že bude pro rok 2023 vybírat tuto windfall tax. Proto rozpočet nedostal nic z mimořádných zisků za rok 2022, kdy se nevybírala a pro rok 2023 již si firmy vytvořily optimalizační schémata.

Prostě ti, kterých se to mohlo týkat, se poučili, daňově optimalizovali, a nakonec se místo 85 mld. vybralo jen 39 mld. Předpokládám, že hlavními plátci byli ČEZ a další firmy pod státní kontrolou a možná i ti, co optimalizaci nezvládli. Banky, pokud je známo, se o sebe postaraly a moc toho do státní kasy neodevzdaly.

Jinak vysvětlit, že se vybralo tak málo, ani nejde. Proto bezesporu ten, kdo platil, mohly být převážně jen státní firmy. Musejí přece pomoci této vládě překrýt její málo rozumné hospodaření…

Pokud byly příjmy rozpočtu v souhrnu o 41 mld. nižší, o to větší úsilí bylo nutno vynaložit na úsporách výdajů. Ale ani tady se meze kreativitě nekladou.

Nejčastějším účetním trikem je přesun výdajů přes Silvestra. Není důvod, proč by nebylo možné přesunout vyplácení dotace namísto v prosinci na jejich vyplacení začátkem ledna. Tak si třeba zemědělci stěžovali, že dotace nedostali včas, protože SZIF vyplatil o 6 mld. méně, než měl.

Největší rozdíl v čerpání výdajů představuje položka ostatní běžné výdaje. Ve schváleném rozpočtu tam bylo 150 mld. Z toho v rozpočtu po změnách zůstalo 63 mld. a nakonec bylo čerpáno jen 30 mld. Rozdíl – nazval bych to vatou či výdajovým polštářem – 120 mld. se rozpustil do transferů podnikatelům na řešení dopadů cen energie, byly vyšší dotace územním rozpočtům. Prostě pak se někde ještě něco přidalo v menších částkách. Také se něco „ušetřilo“ na dotacích státním fondům, kterým se to začátkem ledna vrátí. Prostě kreativita…

Na závěr ještě malý příspěvek k tomu, jak tato vláda dobře hospodaří. Udělejme si takový malý propočet přírůstku deficitu státního rozpočtu za dobu vládnutí předchozí a současné vlády.

Když sečteme roční deficity rozpočtů za roky 2017–2021, pak na konto Babišovy vlády jde v souhrnu 818 mld. Kč. Současná Fialova vláda za dva roky 2022 a 2023 dosáhla souhrnného deficitu 648 mld. Kč a pro rok 2024 navrhuje deficit 252 mld. Tedy za tři roky – když se dostane na schválený deficit, už vláda bude na 900 mld. a překonají výsledek Babišovy vlády, která na souhrnný deficit menší o 90 mld. potřebovala pět let.

Pokud proto bude současná vláda pokračovat, můžeme se na konci jejího panování „těšit“ na souhrnný deficit 1355 mld. Takže tato „vláda moravských učitelů“, jak ji také někdo nazval, zasekne do státního dluhu sekeru bezmála o dvě třetiny větší než Babišova vláda.

Počítám, že takový deficit bude označen jako ten správný a vláda za něj bude pochválena, jak dobře hospodaří.

Zdroj: https://casopisargument.cz/?p=54931

  • Zdroj: casopisargument.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Česká výroba v energetické pasti? Experti varovali před nárazem do zdi

  • Zveřejněno: 25.09.2026
Ceny energií v Evropě hrozí exodem těžkého průmyslu. Podle nejčernějších scénářů některých odborníků je ve hře až polovina české energeticky náročné výroby. Zaznělo to na brněnské konferenci zástupců průmyslu, státu a energetiky. Evropu drtí kvůli nižším nákladům USA a Čína. deník

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY