V digitální éře se objevují stále rychleji změny a firmy a pracovníci musí držet krok s těmito změnami, aby zůstali konkurenceschopní. Technologie, včetně dat, zařízení, sítí , komunikačního prostředí, internetu a technologie cloud umožňují práci novým způsobem, neustálé udržování práce a zlepšení pracovního výkonu. Nyní a čím dál více v budoucnu, technologie bude tvořit jeden z nejdůležitějších základů organizace.
V důsledku globalizace a rychlého technologického vývoje se svět stává jednotným trhem, již pro podniky, které podnikají, nehraje významnou roli země, kde má firma sídlo, jazyk, kultura, nebo měna. V budoucnosti na umístění pracovníků bude záležet ještě méně - společnosti mohou vyhledávat a najít pracovníky s vhodnými znalostmi a dovednostmi z celého světa. Na druhou stranu globalizace nutí společnosti optimalizovat své aktivity, aby přežily drsné podmínky hospodářské soutěže - snížily náklady, zvýšily a zlepšily efektivitu své práce a získaly potřebné znalosti a dovednosti. Předpokládá se, že do roku 2020 může v Evropě existovat 825 000 volných pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Za několik málo let budou ti, kteří přišli na svět na přelomu století a později, tvořit polovinu pracovní síly. Pro ně je využívání informačních a komunikačních technologií a jejich příležitostí samozřejmé a chtějí žít a pracovat v moderních podmínkách. Budoucím pracovníkem může být každý, bez ohledu na věk, pokud je připraven přizpůsobit své myšlení a řídit se změnami na trhu práce.
Kromě toho se v průběhu času mění očekávání a preference, stejně jako chování a postupy zaměstnavatelů a pracovníků. Také se změnilo, jak komunikujeme, spolupracujeme, hledáme informace, učíme se, vyučujeme, používáme technologie a vytváříme obsah. V případě mnoha pracovních míst umožňují různé možnosti komunikace a cloudové služby volbu vhodného času a pracovních míst. Komunikační sítě a pracovní prostředí založené na cloudových technologiích umožňují společnostem sestavit a využívat virtuální a mezinárodní týmy, které se neustále mění v čase.
Většina pracovníků již zjistila, že nemusí být omezeni na kancelář, aby vytvořili hodnotu. Jak mladší, tak i starší zaměstnanci očekávají, že práce bude vyvážená a bude mít flexibilní podmínky. Například ve Velké Británii je míra samostatné výdělečné činnosti nejvyšší za posledních 40 let. Ti, kteří pracují v kanceláři, se domnívají, že tráví příliš mnoho času v práci, např. téměř polovina otců v USA považuje za obtížné dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem.
Doposud flexibilita práce znamenala povinnost některých organizací zaměstnávat některé skupiny zaměstnanců, avšak v současné době se předpokládá, že v této oblasti projdeme v příštím desetiletí významnými změnami. Předpokládá se, že bude méně organizací s přísnou hierarchií, kde v budoucnu bude práce probíhat tradičním způsobem, což znamená, že pracovní smlouvy předepisují práci na plný úvazek a povinnost pracovat v kanceláři. Podle odhadu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tvoří již nestandardní formy práce téměř třetinu všech zaměstnání. Existuje rostoucí počet organizací, které zahrnují síť lidí, kteří jsou flexibilní při plnění svých specifických povinností a pracují všude tam, kde je to vhodné. V těchto organizacích práce není prováděna tradičním způsobem, ve kterém zaměstnavatel dohlíží na práci zaměstnance, ale spíše zadavatel, nebo zadavatel-dodavatel způsobem, který je založen na důvěře.
Pracoviště se stávají místy, která jsou určena hlavně pro schůze týkající se spolupráce. Je zřejmé, že stále více společností chce ušetřit na dopravních nákladech, stejně jako nákladech spojených s kancelářskými prostory. Společnosti, které testovaly tyto změny, již dosáhly pozitivních výsledků v oblasti efektivity práce a úspory nákladů, a to především díky chytřejšímu využití kancelářských prostor. Rovněž se snížily absence v práci.
Společným přáním všech účastníků trhu práce je větší svoboda volby a nezávislost při výkonu jejich práce. Dříve měli pracovníci stabilní a lineární kariéru, která se po dlouhou dobu neměnila. V dnešní době je práce více členitá, specializovaná a složitá. Je pravděpodobné, že pracovní život lidí již zahrnuje několik po sobě jdoucích nebo současně probíhajících krátkodobých zaměstnaneckých vztahů. Například v 28 členských státech Evropské unie snížil se podíl osob ve věku 25-34 let, které pracují na jednom místě po dobu deseti po sobě jdoucích let ze 17,5% na 12,5% v letech 2000-2014. V USA průměrný pracovní poměr lidí ve věku 25-34 let trvá tři roky, zatímco u osob ve věku 55-64 let je to 10,4 let. Práce podobného nebo odlišného charakteru se provádí současně pod několika zaměstnavateli. Existuje mnoho různých variant, a to je právě budoucnost práce.
S cílem pokračovat v diskusi na téma budoucí práce během estonského předsednictví Rady Evropské unie organizuje Ministerstvo sociálních věcí mezinárodní konferenci na vysoké úrovni o budoucnosti práce - " Budoucnost práce: je to e-snadné“, která se bude konat ve dnech 13.-14. září v Tallinu. Hlavním cílem konference je představit praktická řešení, která by značně usnadnila adaptaci na budoucnost práce. Konference přivede do Tallinnu 400 účastníků a více než 30 řečníků z celého světa.
Více informací naleznete na: https://www.eu2017.ee/
