• Zveřejněno: 19.10.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Společnost Juta ze Dvora Králové, která patří s tržbami kolem osmi miliard korun k největším podnikům v Královéhradeckém kraji, chystá další propouštění. Podle zpravodajství Českého rozhlasu o práci možná přijde až 50 zaměstnanců pobočky v Úpici, která vyrábí agrotextilie, tedy tkaninu pod rostliny například do skleníků nebo na záhony. Výpověď už dostalo 24 lidí.

Od jara, kdy vypukla válka na Ukrajině, to bylo ve dvou závodech v Jaroměři přes 70 lidí, kteří byli propuštěni. Nyní společnost nahlásila úřadům záměr propustit dalších 50. Výpověď pro nadbytečnost již dostalo z této padesátky 24 osob.

Ti zbývající zatím jistotu nemají. Vedení závodu v Úpici požádalo generálního ředitele Jiřího Hlavatého, aby s výpovědí pro dalších 26 zaměstnanců počkal do konce ledna.

Do té doby bude společnost hledat další odbyt pro své výrobky a pokusí se zaměstnance udržet na 60 procentech platu. Podle vedení závodu toto čekání do konce ledna Jutu přijde skoro na tři miliony korun. Jasno, jestli se seženou zakázky či nikoliv, a tím se bude dále propouštět či nebude, bude v druhé polovině října.

Juta zaměstnává přes 2200 lidí a o práci tak přijdou zhruba čtyři procenta pracovníků.

Vedení společnosti Juta tvrdí, že propouštět musí kvůli drahým energiím a dopadům protiruských sankcí.

Sankce prý nedávají úplně smysl, říká ekonomická ředitelka Juty Marie Čermáková. Výrobky, například motouzy, které teď Juta nesmí do Ruska dovážet, se podle ní na ruský trh dostanou prakticky okamžitě odjinud: „To zboží tam mají, než lusknete prstem. Ta rychlost je neuvěřitelná. My jsme prostě ztratili trhy, a to naše zboží vyrábějí i v Indii, v Turecku, v Číně, prostě všude. Doplácíme v tomto směru hodně na sankce."

Kvůli takto nastaveným sankcím firma podle vlastních odhadů přichází jen v letošním roce o stovky milionů korun.

Ceny energií se Juty týkají přímo i nepřímo. Na jedné straně platí víc za svoji spotřebu, na druhé straně ale odběratelé šetří. Firmě tak odpadli tradiční odběratelé-zemědělci, kteří pěstují třeba rajčata a další druhy zeleniny ve sklenících v Německu nebo Nizozemsku.

„Nejvíce náš výrobek odebírají holandští zemědělci a ti zkrátka zaplatí své náklady a energie a náš výrobek už nepoužije a nevymění. Odloží svoji spotřebu třeba o rok nebo o dva. Nevíme, o jak dlouho,“ stěžuje si Marie Čermáková.

O práci v Jutě tak může v součtu s propouštěním ze začátku léta přijít přes sto lidí. Vedení firmy upozorňuje, že už teď se objevují další komplikace s odbytem, kvůli kterým musela firma dočasně omezit výrobu v některých svých závodech, kde zatím nechává část pracovníků doma se šedesátiprocentní mzdou.

  • Zdroj: Český rozhlas
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Česká výroba v energetické pasti? Experti varovali před nárazem do zdi

  • Zveřejněno: 25.09.2026
Ceny energií v Evropě hrozí exodem těžkého průmyslu. Podle nejčernějších scénářů některých odborníků je ve hře až polovina české energeticky náročné výroby. Zaznělo to na brněnské konferenci zástupců průmyslu, státu a energetiky. Evropu drtí kvůli nižším nákladům USA a Čína. deník

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY