• Zveřejněno: 11.04.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Hospodářská komora kvůli nedostatku pracovníků na českém trhu práce včera začala vyřizovat žádosti firem o doporučení pro zaměstnance z Filipín a Mongolska. Ročně budou moci české podniky, díky tomuto režimu, jehož cílem je zrychlit přijímání cizinců na pracovní pozice, o které Češi nebo lidé z EU nemají zájem, přijmout až tisíc uchazečů z každé země. Jde asi o 85 uchazečů měsíčně z obou zemí, sdělila Hospodářská komora ČR včera ČTK.

Nový program označovaný jako „Režim ostatní státy“ je určen jen přímým zaměstnavatelům působícím v ČR alespoň dva roky ve výrobě, službách nebo ve veřejném sektoru. Firmy musí zaměstnávat alespoň deset zaměstnanců, nesmí mít žádné závazky vůči státu a dlouhodobě nemají obsazené volné pracovní místo z českých zdrojů trhu práce.

V rámci projektu budou moct zaměstnavatelé podat také tzv. hromadnou žádost pro 30 a více uchazečů. Spolu s ní ale musí zaměstnavatel dodat čestné prohlášení, že bude spolupracovat s Centrem na podporu integrace cizinců v jeho kraji, čestné prohlášení o projednání svého záměru se zaměstnanci a vyjádření starosty či primátora obce, kde budou cizinci po příjezdu do ČR ubytováni.

O pracovníky z Mongolska je podle komory zájem hlavně v masokombinátech. Mongolové jsou zvyklí pracovat s masem, od přírody jsou pastevci a práce s nožem jim je blízká. Je to specializovaná a těžká práce, kvůli čemuž jednak není o tuto práci mezi uchazeči na úřadech práce zájem, jednak je kvalifikovaní řezníci neradi zaučují, protože tito zaměstnanci brzy odejdou.

Hospodářská komora ČR upozornila, že pro zaměstnavatele je zaměstnávání kvalifikovaných cizinců s výučním listem krizové řešení nedostatku lidí ve výrobě. Firmám takový krok totiž přináší dodatečné náklady - například na vyhledání vhodných uchazečů v zahraničí, jejich dopravu, ubytování, zaškolení, překlady předpisů a pracovních postupů. Zaměstnavatelé musí nabídnout pracovníkům ze zahraničí stejné pracovní a mzdové podmínky jako u občana ČR!

Stanovisko odborů k zaměstnávání zahraničních pracovníků

Právě tato věta - o nutnosti zaměstnávat zahraniční pracovníky za stejných mzdových a pracovních podmínek, jako mají kmenoví zaměstnanci příslušných firem - je totiž je předmětem zásadní a dlouhodobé diskuse mezi zaměstnavateli a odbory. Jde totiž o to, že odbory poukazují na to, že tito zahraniční pracovníci jsou zaměstnáváni přes pracovní agentury a v řadě případů se stává, že tito zaměstnanci mají nižší výdělky než právě kmenoví zaměstnanci. Odbory toto kritizují s tím, že tímto způsobem hrozí, že by se tak mohla snižovat cena práce pro stálé zaměstnance. Ostatně o tomto problému vždy hovořili představitelé odborů na jednáních Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), ať již jde o předsedy odborových svazů sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) či sdružených v Asociaci samostatných odborů (ASO).

Mimochodem, právě počátkem letošního roku, se vláda premiéra Andreje Babiše rozhodla, a to bez konzultace s odbory i rezorty, dvojnásobně navýšit roční kvótu pro zaměstnance z Ukrajiny ze stávajících 9600 pracovníků§ na bezmála 20 000. V případě Mongolska a Filipín pak vláda schválila roční zvýšení kapacit pro zahraniční pracovníky na tisíc pro každou zemi. Zatímco zástupci zaměstnavatelů tento krok vlády ČR přivítali, představitelé odborů jej kritizují, neboť ani premiér Andrej Babiš a ani ministr zahraničních věcí Martin Stropnický s odbory o této záležitosti předem vůbec nejednali. Předseda ČMKOS Josef Středula k tomu uvedl, že postup vlády v této záležitosti je neakceptovatelný, neboť materiály takto zásadního charakteru by neměly být projednávány bez předchozí konzultace se sociálními partnery. Doposud všechna taková jednání, před vlastním rozhodnutím, vláda projednávala na půdě tripartity. Odbory k tomu sdělují, že o tom, že zahraniční pracovní jsou často vystaveni enormnímu tlaku a zdaleka za svou práci nepobírají stejnou odměnu jako ti čeští, v řadě případů potvrzují i následné kontroly, které jsou do těchto podniků a firem vyslány příslušnými státními orgány.

Takže, na závěr této zprávy, lze vyjádřit myšlenku, že pracovníci z Mongolska, kteří k nám nyní přijedou a budou u nás pracovat, budou mít skutečně zajištěny mzdové a pracovní podmínky na stejné úrovni jako ti čeští, kmenoví zaměstnanci, jak je ze uvedeno ve zprávě

  • Zdroj: ČTK
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Někteří zaměstnanci se okrádají o peníze a možnost odejít do penze dřív

  • Zveřejněno: 05.08.2026
Řada zaměstnanců z rizikových profesí nevyužívá benefit, který jim od letošního roku přiznal stát. Řeč je o povinném příspěvku do třetího pilíře, který musí zaměstnavatelé poskytovat svým lidem na pracovištích s přítomností rizik kategorie III, pokud jejich pozice obnáší velkou celkovou fyzickou zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem. měšec

Sklizeň základních obilovin letos klesne, odhaduje ČSÚ

  • Zveřejněno: 07.08.2026
Základních obilovin se letos v Česku sklidí 6,39 milionu tun, tedy o necelých 17 procent méně než v loňském roce. Informoval o tom dnes ve svém druhém odhadu Český statistický úřad (ČSÚ). Odhadovaná sklizeň řepky klesne meziročně o pětinu na 808.000 tun. Podle odhadu statistiků by letošní sklizeň mohla být nejnižší za posledních 14 let. ČTK

Bitva o předkupní právo k půdě se blíží. Hrozí posílení agroholdingů na úkor 1,6 milionu vlastníků

  • Zveřejněno: 11.08.2026
Politická debata o předkupním právu pachtýře k zemědělské půdě – nájemce, který půdu nejen obhospodařuje, ale má právo i na sklizeň z ní – ještě ani pořádně nezačala. Přesto můžeme očekávat, že půjde o zásadní politickou bitvu, k níž zřejmě dojde na přelomu letošního a příštího roku. e15