Práce z domova se za poslední rok stala součástí životů mnoha Čechů. Zaměstnanci na home office by neměli přicházet o benefity a zaměstnavatelé by jim měli přispívat například na energie, řekl v Byznysu ČT24 advokát David Šupej. Odborník na personalistiku Jan Klusoň se domnívá, že řešením pro budoucnost je hybridní režim práce v kanceláři a z domova.

Jan Klusoň zdůrazňuje, že práci z domova firmy nemohou svým zaměstnancům nařídit, což potvrzuje i právník David Šupej. Sociální izolace a další aspekty spojené s home office mohou mít dopady na psychické zdraví, připomíná odborník na personalistiku.

David Šupej v ČT vysvětlil, že náklady, které lidem vznikají v případě práce z domova, například vyšší účty za elektřinu, by měl částečně kompenzovat zaměstnavatel, jelikož ten na své pracovníky tyto náklady přenáší. Kromě energií jde kupříkladu o opotřebení počítače, telefonu či dalších zařízení.

Zaměstnanci rovněž mají nároky na benefity, které čerpají, například stravenky, dotace na jídlo či výkonnostní příplatky. „Pokud zaměstnanec odpracuje směnu v rámci dne, nárok na příspěvek mu vzniká stejně, jako by byl v kanceláři,“ konstatuje Šupej.

Otázkou, podle právníka, je, když si zaměstnanec musí kvůli práci pořizovat dražší připojení k internetu. Firma by dle Šupeje i v tomto případě měla nabízet náhradu kvůli vyšším nákladům, ovšem internet lidé nevyužívají pouze k práci, tudíž je na domluvě, nakolik se zaměstnavatel na financování bude podílet.

Právě nutnost se dohodnout je podle Klusoně zásadní. Zaměstnavatel může proplácet například i vybavení, které lidem umožní, aby jejich pracovní prostředí doma připomínalo kancelář. Ke každému zaměstnanci je třeba přistupovat individuálně, nabádá expert. I proto se dle jeho slov staly z oddělení lidských zdrojů důležité pilíře firem. Podle Jan Klusoně to dlouhou dobu nefungovalo. Ale, jak jsou lidé na home office již delší dobu, tak už se ve firmách to zvládá.

David Šupej rovněž připomíná, že s prací z domova jsou spojena i zdravotní rizika. Na rozdíl od kanceláří totiž domácí prostředí nemusí být uzpůsobeno dlouhému sezení u počítače. Zaměstnavatel by proto měl před přechodem na home office zařídit potřebná školení, která mají pomoci lidem zařídit si prostředí v domovech vhodným způsobem.

Jan Klusoň k tomu dále dodal, že pohodlí má velký vliv na psychiku člověka. Když člověk doma nemá místo, kde by seděl u počítače, je náročné se k práci přimět. Proto je, podle něho, úlohou manažerů, aby zajistili, že jejich podřízení vůbec mohou doma pracovat a být produktivní. Soustředit se dle odborníka mají na výsledky práce, nikoliv na dobu prací strávenou.

S takovým hodnocením odvedené práce souhlasí i advokát David Šupej. Podle něho je to podobné, jako když je zaměstnanec v kanceláři. Primárně to bude přes výsledky. Pokud zaměstnavatel zadá zaměstnanci zadá úkol, a dá mu termín, očekává, že ho zpracuje, Načež dále konstatuje, že pokud zaměstnanec stráví při home office úkolem výrazně déle než v kanceláři, jde o znamení, že něco není správně. Apeluje proto na to, aby manažeři takové situace řešili nejprve ústní domluvou a až posléze výtkami podle zákoníku práce.

Jan Klusoň v této souvislosti připomíná, že je důležité se k práci v pohodlí domova chovat stejně, jako by člověk musel do kanceláře. Ráno je tedy zásadní se obléknout, provést ranní rutinu a nezačínat práci v pyžamu v posteli. Rovněž během dne by si člověk měl dělat přestávky na kávu podobně jako v kanceláři. A stejně jako zaměstnanec končí s prací při odchodu z kanceláře, měl by si i doma nastavit limity.

„Je opravdu těžké najít balanc. Ideální je nějak oddělovat místa v bytě, aby člověk někde pracoval a jinde relaxoval. Proto je nejhorší, když člověk začne pracovat v posteli,“ Jan podotýká Jan Klusoň. Připouští zároveň, že najít a udržovat si pracovní rytmus doma, zvláště s dětmi či domácími mazlíčky, je složité.

Budoucnost se podle experta ponese ve znamení hybridního režimu práce z domova a z kanceláře. Lidé totiž potřebují sociální kontakt, ale zároveň si chtějí užít flexibilitu, kterou home office nabízí.