• Zveřejněno: 24.02.2016

Práce je víc, než žadatelů o ni. Pociťují to zejména firmy v automobilovém průmyslu, jimž se nedaří obsadit technické i dělnické profese. Vznikla tak poněkud bizarní situace: trh nabízí stovky pracovních míst, o které se nikdo nehlásí.

„Dlouhodobě hledáme odborníky na pozice seřizovač, nástrojař a údržbář. Bohužel vnímáme nedostatek i z řad absolventů, kterým by firma umožnila se ve vyučeném oboru dál vzdělávat a rozvíjet,“ uvedla Markéta Dousková, mluvčí libereckého Densa, největšího zaměstnavatele v průmyslovém odvětví v Liberci.

Trend potvrzuje i liberecký úřad práce. Ten kupříkladu na konci ledna nabízel 176 volných míst seřizovačů, zatímco uchazečů o tuto profesi bylo jen 89.

Stejné to bylo u svářečů, těch firmy poptávaly 173, lidí ochotných dělat tuto práci úřad práce evidoval jen 76. Jako obsluha strojů chtělo pracovat jen 142 lidí, firmy jich ale hledaly 186.

„Při pohledu na statistiku neobsazenosti volných pracovních míst, která se sleduje čtvrtletně, je patrné, že dlouhodobě neobsazená místa pro obsluhu strojů a montážní dělníky, řemeslníky a opraváře, svářeče a seřizovače skutečně existují,“ potvrdila Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.

Přesné důvody tohoto stavu nikdo nezná. Firmy svádějí jev na nechuť lidí dělat manuální práci, což vede k tomu, že si společnosti schopné zaměstnance přetahují.

„Bohužel jsou lidé, u kterých zcela zjevně vnímáme neochotu pracovat a stabilizovat se v rámci jedné společnosti. Také si uvědomujeme velkou poptávku mezi jednotlivými firmami a pozorujeme, jak specializovaní zaměstnanci přecházejí z jedné společnosti do druhé,“ sdělila Dousková.

Problémy jsou s dojížděním a nízkými platy

Úřad práce vidí problematiku v širších souvislostech. Jako důvody neobsazenosti dělnických profesí v automobilovém průmyslu uvádí hlavně nekvalifikovanost uchazečů a také špatné platové podmínky.

Na většinu volných míst požadují zaměstnavatelé minimálně vyučení v oboru a často také praxi. Naproti tomu jen polovina uchazečů o zaměstnání v těchto profesích splňuje tyto požadavky.

„U nekvalifikovaných manuálních profesí je pak častým problémem relativně nízká nástupní mzda, navíc se většinou jedná o třísměnný provoz, který není každý uchazeč schopen, s ohledem na zdravotní stav, rodinnou situaci či péči o malé dítě zvládnout. Dalším problémem může být také mobilita, často problém s dojížděním. Z některých obcí je velmi složité dopravní spojení do továren,“ vyjmenovala nejčastější příčiny problému Beránková.

S vysvětlením, proč v podnicích chybějí zaměstnanci, přispěchali také odboráři. Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů, která v Libereckém kraji zastupuje zaměstnance 70 firem, si myslí, že příčinou jsou agenturní zaměstnanci.

Agentury práce fungují jako prostředníci a své zaměstnance pak vlastně pronajímají konkrétním firmám. Ti pak při sezonních výkyvech v zakázkách mohou agenturní zaměstnance velmi snadno propustit bez výplaty odstupného.

Zaměstnanci agentur budou mít nízké důchody, varuje odborář

Zaměstnanec z agentury práce pak může za pár měsíců vystřídat i několik pracovišť v rámci svého úvazku. Často má nižší mzdu a v rámci svého působiště je vnímán jako druhořadý.

„Agenturních zaměstnanců je v Libereckém kraji odhadem pět tisíc. Ty všechny čeká jednoho dne velmi nízký důchod, neboť za ně zaměstnavatel odvádí jen minimální odvody,“ varoval Šubrt.

Lidé z agentur práce jsou podle něj často ti, kteří už práci jinak nesehnali a zaměstnavatelé s nimi jednají hanebně. „Podle indicií, které mám, jsou firmy motivovány přijímat agenturní zaměstnance kvůli provizi 10 až 15 procent z peněz, které firma agentuře za takového člověka vyplácí,“ zdůraznil Milan Šubrt.

Firmy si začínají uvědomovat, že zaměstnat lidi přímo se vyplatí víc, než najímat si agenturní pracovníky. Liberecké Denso například snížilo počet takových lidí o 17 procent, aktuálně jich však stále využívá z jedné čtvrtiny.

Jablonecký ARaymond, který zaměstnává celkem 275 lidí, využívá agenturní zaměstnance pouze z poloviny jednoho procenta, tedy jednotlivce. Možná i díky tomu problém se sháněním nových zaměstnanců nemá.

„Asi i vzhledem k dobrému jménu naší firmy nemáme zásadní problémy volná místa sami obsadit, často je ale potřeba pečlivě mezi uchazeči vybírat. I na manuální práce máme poměrně vysoké požadavky,“ podotkl ředitel firmy Tomáš Čermák.

 

  • Zdroj: iDnes.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.