• Zveřejněno: 08.11.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla vládě premiéra Petra Fialy (ODS) několik receptů, jak uzdravit veřejné finance. Podle expremiéra Vladimíra Špidly (ČSSD), jak se vyjádřil v televizi CNN Prima NEWS, má smysl tyto materiály studovat. Některé konkrétní návrhy však Vladimír Špidla kritizoval. Ostře se také pustil do plánu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který chce upravit podmínky podpory v nezaměstnanosti.

NERV představila předsedovi vlády a ekonomickým ministrům dva konkrétní materiály. Mezi návrhy, jak dostat více peněz do veřejných rozpočtů, se nachází například návrh na vyšší zdanění příjmů fyzických osob, revizi sazeb spotřební daně či zpoplatnění vysokých škol.

Mezi návrhy na snížení výdajů veřejných rozpočtů NERV mimo jiné uvádí redukci počtu policistů, snížení podpory v nezaměstnanosti nebo návrat slevy na jízdném do stavu v srpnu roku 2018.

„NERV říká, že nelze konsolidovat veřejné rozpočty bez radikálního zvýšení příjmové stránky rozpočtu. To je zásadní. Na příjmové straně je několik věcí, které jsou zajímavé. Ten materiál má smysl studovat. NERV ale na straně výdajové navrhuje snížit valorizační vzorec pro valorizaci důchodů a vrátit se k jedné třetině mzdy, což i krátkodobě znamená radikální zchudnutí důchodců. V zásadě bychom konsolidovali výdajovou stránku prostřednictvím chudoby důchodců. To je těžko přijatelné,“ prohlásil Vladimír Špidla.

Zároveň ale rovněž zkritizoval i návrh na snížení podpory v nezaměstnanosti, v čemž se NERV shoduje s vicepremiérem a předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou. „Úprava podmínek podpory v nezaměstnanosti nebude o tupých škrtech. Zaměřím se na podmínky a na skupiny, které tuto podporu čerpají často, a také na další skupiny lidí, kteří čerpají další sociální podporu, aktivně se s nimi nepracuje a chybí větší motivace je vrátit na trh práce,“ hájil se ministr práce a sociálních věcí.

A jak tento plán zhodnotil pro televizi CNN Prima NEWS bývalý předseda vlády Vladimír Špidla? Řekl, že „je to kruté a hloupé. Není to schopné zkonsolidovat cokoliv. Je zjevné, že jsme v nestabilní situaci a mimořádně nízká míra nezaměstnanosti nemusí přetrvat. Naše příspěvky v nezaměstnanosti nejsou přehnaně vysoké ani dlouhé.“

Další účastník vysílání televize CNN Prima NEWS ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil návrhy NERVu jako vějíř možností, které tento poradní orgán kabinetu dává na stůl k diskuzi. „Jsou tam i věci, se kterými bytostně nesouhlasím. Například zavedení školného na vysokých školách. Část studia, pokud je to nad nějaký časový limit u magisterského či bakalářského studia, už koneckonců zpoplatněná je. Jsem tedy proti tomu, aby se školné na vysokých školách zavádělo. Naopak jsou tam návrhy, které k debatě jsou. Například slučování agend či téma efektivity veřejné správy,“ sdělil Martin Baxa.

  • Zdroj: CNN Prima NEWS
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Česká výroba v energetické pasti? Experti varovali před nárazem do zdi

  • Zveřejněno: 25.09.2026
Ceny energií v Evropě hrozí exodem těžkého průmyslu. Podle nejčernějších scénářů některých odborníků je ve hře až polovina české energeticky náročné výroby. Zaznělo to na brněnské konferenci zástupců průmyslu, státu a energetiky. Evropu drtí kvůli nižším nákladům USA a Čína. deník

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY