• Zveřejněno: 10.02.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil balík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Podle zpravodajství Českého rozhlasu to vyplývá z oznámených výsledků úterního hlasování Evropského parlamentu. Státy by, podle europoslanců, měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.

Schválený balík je zásadní součástí fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur, na který si Evropská komise hodlá vzít bezprecedentní půjčku na finančních trzích. Poslanci takzvaný nástroj na podporu oživení a odolnosti schválili hlasy téměř všech parlamentních skupin: pro se vyslovilo 582 zákonodárců, proti bylo 40 a 69 se hlasování zdrželo.

Evropská komise bude peníze rozdělovat členským zemím na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu.

„Je třeba mít na paměti, že to není bankomat, ale nástroj, který vyžaduje plnou transparentnost a přístup k informacím,“ vzkázal členským státům liberální zpravodaj návrhu Dragoš Pislaru. Podmínky schválené poslanci počítají se šesti pilíři, do nichž by země měly unijní peníze investovat. Je mezi nimi podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.

Největšími příjemci z fondu budou Itálie a Španělsko, Česká republika může v přímých platbách získat až 182 miliard korun. Fond by mohl začít fungovat ve druhé polovině roku.

Nařízení schválené europoslanci však musí ještě potvrdit i členské státy, s nimiž se na jeho podobě zástupci Evropského parlamentu již předběžně dohodli. Každá jednotlivá země pak musí odsouhlasit navýšení stropu rozpočtových zdrojů, které umožní společný dluh v příštích letech splácet.

Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil balík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Podle zpravodajství Českého rozhlasu to vyplývá z oznámených výsledků úterního hlasování Evropského parlamentu. Státy by, podle europoslanců, měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.

Schválený balík je zásadní součástí fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur, na který si Evropská komise hodlá vzít bezprecedentní půjčku na finančních trzích. Poslanci takzvaný nástroj na podporu oživení a odolnosti schválili hlasy téměř všech parlamentních skupin: pro se vyslovilo 582 zákonodárců, proti bylo 40 a 69 se hlasování zdrželo.

Evropská komise bude peníze rozdělovat členským zemím na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu.

„Je třeba mít na paměti, že to není bankomat, ale nástroj, který vyžaduje plnou transparentnost a přístup k informacím,“ vzkázal členským státům liberální zpravodaj návrhu Dragoš Pislaru. Podmínky schválené poslanci počítají se šesti pilíři, do nichž by země měly unijní peníze investovat. Je mezi nimi podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.

Největšími příjemci z fondu budou Itálie a Španělsko, Česká republika může v přímých platbách získat až 182 miliard korun. Fond by mohl začít fungovat ve druhé polovině roku.

Nařízení schválené europoslanci však musí ještě potvrdit i členské státy, s nimiž se na jeho podobě zástupci Evropského parlamentu již předběžně dohodli. Každá jednotlivá země pak musí odsouhlasit navýšení stropu rozpočtových zdrojů, které umožní společný dluh v příštích letech splácet.

  • Zdroj: Český rozhlas
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15