Evropské komisi se nelíbí, jakým způsobem Francie a Německo používají své národní předpisy o minimální mzdě. Komise zdůraznila, že podporuje zásady minimální mzdy, zároveň se ale domnívá, že předpisy omezují volný pohyb zboží. Čeští dopravci proti předpisům protestovali už loni.

Evropská komise se obrátila na Německo a Francii kvůli způsobu, jakým obě země uplatňují v dopravním sektoru své národní předpisy o minimální mzdě. Německu už kvůli této věci poslala v pořadí druhou výzvu. Unijní exekutiva to uvedla v pravidelném souboru prohřešků členských zemí vůči unijní legislativě. Jedná se o první krok v řízení, které může po několika stupních skončit až u unijního soudu.

Komise zdůraznila, že plně podporuje zásadu minimální mzdy, domnívá se ale zároveň, že německé a francouzské systematické uplatňování těchto předpisů na všechny dopravní operace na jejich území nepřiměřeně omezuje svobodu poskytování služeb a volného pohybu zboží.

V Německu zákon o minimální mzdě platí od počátku roku 2015, ve Francii by nová úprava měla vstoupit v platnost od příštího měsíce. Francouzská úprava dopravním firmám jiných zemí klade především administrativní překážky.

Čeští dopravci - a také jejich kolegové z dalších východoevropských zemí - především proti německému postupu protestovali už loni, s tím, že pravidla jsou pro ně fakticky likvidační. Německé úřady totiž svůj zákon o minimální mzdě interpretovaly tak, že nejméně takové peníze mají pobírat všichni zaměstnanci po dobu, kdy pracují na německém území, tedy včetně řidičů dálkové dopravy.

Němci loni po protestech slíbili, že pravidla zatím na cizí řidiče uplatňovat nebudou. Evropská komise první výzvu k nápravě poslala do Berlína loni v květnu. Německá odpověď ani následné diskuse však obavy komise nerozptýlily.