Český rozhlas ve svém pořadu Zaostřeno pozval ke zhodnocení ekonomické situace České republiky v době pandemie koronaviru hlavní analytičku Raiffeisenbank Helenu Horskou. Ta v úvodu svého rozhovoru pro pořad Zaostřeno reagovala na loňské prohlášení vlády ČR, pod vedením premiéra Andreje Babiše, z jara loňského roku, že kompenzace podnikatelům na jejich ztráty v době pandemie budou ve výši jednoho bilionu korun. „Když očistíme statistiku ministerstva financí, tak nám ke konci loňského roku vychází pomoc firmám a domácnostem, a to včetně antiviru, 143 miliard korun. Je to 48 procent slíbené přímé pomoci, kterou stát na jaře slíbil vyplatit,“ uvedla ekonomka Helena Horská. Zároveň dodala, že v tomto výčtu je zapotřebí očistit tyto vydané peníze o takzvané rouškovné. Tedy, podle ní, jde o „jednorázový příspěvek důchodcům, který přímo s covidem nesouvisel, pak podporu v boji proti kůrovci a potravinovou soběstačnost“.
„Podnikatelům musím říci, že mezi prosincem a lednem došlo k zrychlení výplat pomoci, což je velmi dobře. Kdyby tímto tempem vyplácela vláda během posledních 12 měsíců, tak měla šanci ten svůj závazek, který nám dala na jaře loňského roku, splnit“ doplnila ekonomka Helena Horská.
Na otázku, zda stát stačí vlastně kompenzovat všechny ztráty ekonomiky, nebo ne? Helena horská odpověděla, že „statistiky a čísla říkají, že ne. Za loňský rok přišla česká ekonomika o 299 miliard korun – v přidané hodnotě a ve stálých cenách. Také víme, že stát loni firmám a domácnostem vyplatil na přímé pomoci 143 miliard, takže jde o necelou polovinu ztráty ekonomiky,“ konstatovala Helena Horská. Načež zároveň uvedla, že rozhodně nejde o to, aby stát kompenzoval úplně všechny ztráty. To, podle ní, ani nejde.
„Je pravda, že podnikatelé nesou, nesli a vždy budou nést část rizik na svých bedrech. Jde o to, jak jim spravedlivou část kompenzovat. Jinými slovy, když zavřete podnik, protože vláda rozhodne v zájmu celé společnosti, tak to není chyba podnikatele, ale je to přenos nákladů v celospolečenském zájmu. Asi se shodneme, že je nespravedlivé, aby pouze sektor služeb nesl veškeré náklady společenské odpovědnosti, kterou jsme se rozhodli přijmout,“ dále prohlásila Helena Horská.
Na otázku, co bude muset vláda udělat po covidové pandemii s ekonomikou, respektive spíše po jejím rozvolnění? Helena Hosrská reagovala tím, že si myslí, že první, co je potřeba obnovit, je důvěra lidí ve schopnost ekonomiky zase se dostat na nohy. „Vláda totiž zásluhou daňové rošády dost výrazně přispěla ke zvýšení čistých zisků domácností, což dává šanci na oživení spotřeby,“ zdůraznila. Jakmile se otevřou restaurace, obchody, tak, podle Heleny Horské, budou lidé nakupovat, protože řada věcí se na internetu dostat či získat nedá.
„I v naší prognóze máme očekávání oživení české ekonomiky ve druhé polovině letošního roku. Zároveň je potřeba říci průmyslu, a byznysu vůbec, co vláda očekává od budoucnosti. Na co se bude zaměřovat, které strategie a investiční projekty budou prioritou. Protože v době, kdy máme vysoké schodky státního rozpočtu, je bude muset prioritizovat. Takže vláda by měla nastavit trend, cestu, kudy se máme vydat,“ dodala ekonomka Helena Horská.
