540. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. ledna 2019. Kromě jednání o dvanácti stanovisek proběhla diskuse ke třem důležitým tématům, a to k brexitu, WTO a programu rumunského předsednictví Rady EU.
Na zasedání se diskuse o brexitu vedla s hlavním vyjednavačem odpovědným za zvláštní skupinu Komise pro přípravu a vedení jednání se Spojeným královstvím Michalem Barnierem. Během diskuse členové vyjádřili své názory, přičemž část členů, převážně z Velké Británie a Irska, vyjádřili obavy z brexitu a z dalšího fungování trhu mezi Spojeným královstvím a EU 27. Hlavní vyjednávač upozornil, že není možné zastavit proces vystoupení Spojeného království.
Během prvního dne jednání pokračovala diskuse na téma "Reforma WTO s cílem přizpůsobit se vývoji světového obchodu", na které se zúčastnil Karl Brauner, zástupce generálního ředitele Světové obchodní organizace. Zdůraznil, že EU usiluje o dosažení kompromisy, přičemž respektuje zájmy všech členů WTO. Zástupce generálního ředitele upozornil, že EU patří mezi největší přispěvatele do rozpočtu organizace. V současnosti je systém řešení sporů ve WTO v krizi. Více než 20 let byl funkční povinný systém, kterým se řešily spory mezi členskými státy WTO. Členské státy využívaly systém řešení sporů, přičemž bylo během tohoto období více než 534 sporů, které byly řešeny v Ženevě. WTO poskytuje transparentnost, právní jistotu a předvídatelnost. V současnosti je systém řešení sporů ohrožen, jelikož měl odvolací orgán původně 7 členů, dnes jsou 4 místa volná a proces zabezpečení plynulé výměny členů resp. jejich náhrady je ze strany USA zablokován. Mezi Evropou a USA je jiný pohled na odvolací orgán, když USA požaduje, aby orgán řešil jen spory a aby nepřijímal žádné jiné rozhodnutí. USA byly vícekrát vyzvány, aby byla z jejich strany blokace doplnění členy odstraněna. Navzdory vstřícnému postupu EU, která zohlednila požadavky USA při reformě, nedošlo ke změně přístupu ze strany USA. Interní postupy vyžadují minimálně 3 členy odvolacího orgánu (dnes jsou čtyři), v roce 2019 se však skončí období dalším dvěma členům a pokud nedojde k doplnění, tak se zastaví činnost tohoto orgánu. Nadále se vedou neformální diskuse k procesu ustanovení členy odvolacího orgánu avšak zatím bez výsledku.
Do programu jednání byla zařazena i prezentace priorit rumunského předsednictví, na níž se zúčastnila Vasilica-Viorica Dăncilă, předsedkyně rumunské vlády. Na jednání přišla s více členy vlády. Ve svém vystoupení zdůraznila, že předsednictví v Radě EU je důležité nejen pro Evropskou unii jako celek, ale i pro všechny zaměstnavatele. Je potřebný digitalizovaný trh, přístup k údajům a informacím, díky čemuž je možné získat lepší postavení na trzích. Jednotný trh EU vyžaduje propojení mezi členskými státy a nové technologie poskytují možnost zajistit tento požadavek. A co jsou hlavní priority Rumunska během jeho předsednictví? Je to soudržnost, bezpečnost, posílení pozice EU jako globálního hráče a v neposlední řadě podpora společných evropských hodnot. Bukurešť se v následujících šesti měsících zaměří na bezpečnost EU s důrazem na boj proti terorismu a radikalismu, bude hledat komplexní přístup k migraci a snažit se o posílení v oblasti kybernetické bezpečnosti. V oblasti podpory společných evropských hodnot se Rumunsko zaměří na rozvoj demokracie, solidarity a na boj proti nesnášenlivosti. V promluvě se premiérka zmínila i o Dunajské strategii. Následně se v diskusi zapojilo více členů výboru, jejichž zajímala situace v Rumunsku a reálné naplnění cílů.
