• Zveřejněno: 04.03.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Živnostníci s příjmem nad milion ročně mají v připravované velké daňové reformě, která by mohla vstoupit v platnost už od roku 2021, platit vyšší odvody než dosud. Lepší podmínky naopak čekají na ostatní živnostníky, stejně jako na zaměstnance. O tom a také o rozpočtu 2018 i výhledu na rok 2019 diskutovali v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek představil svůj protinávrh ke změnám systému zdravotního pojištění. Chce snížit zdravotní pojištění a zvýšit platby za státní pojištěnce.

Plán na zrušení superhrubé mzdy je totiž hotový a více než čtyři miliony zaměstnanců by mohly od roku 2021 platit daň ve výši 15 procent z hrubé mzdy. České televizi to ve čtvrtek potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Zaměstnanci dnes sice 15 procent ze svých příjmů platí – ale z vyššího základu – z takzvané superhrubé mzdy. Přepočteno na hrubou mzdu je to 20,1 procenta, připomněla znovu v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministryně Alena Schillerová. Podle ní by však, v důsledku těchto kroků, z veřejných rozpočtů vypadlo přes 100 miliard korun. Proto paní ministryně zároveň zvažuje zrušení platby za státní pojištěnce a další změny. Konstatovala, že by zdravotní pojištění vysokopříjmových živnostníků vzrostlo z 13,5 na 17,2 procenta. Tuto sazbu platí z poloviny toho, co vydělají. Reálně tak má sazba pojištění vzrůst zhruba o dva procentní body.

Naopak drobní podnikatelé, kteří mají roční tržby do milionu korun, se budou moci zvýšeným odvodům vyhnout. Ministerstvo financí pro ně chystá možnost zaplatit paušální daň: 5500 korun měsíčně.

A zaměstnancům chce stát v rámci zrušení superhrubé mzdy ulevit. Snížily by se jim daně a zvedlo zdravotní pojištění, což by na celkových odvodech znamenalo minus 1,4 procenta – tedy úsporu stovek korun měsíčně.

„Chtěla bych ale říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění,“ zdůraznila ministryně Alena Schillerová. Pokud ale její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.

Naproti tomu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že pravicová opozice nemůže souhlasit s tím, aby ti co pracují, nesli ze svých výplat veškerou zátěž zdravotního pojištění za šest milionů těch, kteří ekonomicky aktivní nejsou. „Zvažte, prosím, můj návrh, který je férový, protože lidé budou platit menší zdravotní pojištění i stát bude platit více za své zdravotní pojištěnce a bude to velmi transparentní, každý bude pojištěn. V našem návrhu bude také obsažená automatická valorizace plateb za státní pojištěnce bez možnosti politického zásahu,“ vysvětlil Miroslav Kalousek svoji představu, kterou chce TOP 09 předložit v Poslanecké sněmovně jako protinávrh.

Podle Miroslava Kalouska by však daň z hrubé mzdy po zrušení suprehrubé mzdy měla činit 19 procent, namísto navrhovaných patnácti, což říkal i původně schválený zákon z roku 2012. Zároveň by se mělo snížit zdravotní pojištění. Podle něho se čistá mzda zvýší každému, přičemž cena práce se zlevní také každému. Zároveň zdůraznil, že v souvislosti se snížením zdravotního pojištění by stát měl zvýšit platbu za státní pojištěnce. Protože jestli dnes je poměr platby za státního pojištěnce jedna ku čtyřem vůči platbě u průměrné mzdy, zatímco stát platí 1018 korun, tak u průměrné mzdy zaměstnanec a zaměstnavatel odvedou 4,5 tisíc korun. To je, podle Miroslava Kalouska, nekorektní. Zároveň konstatoval, že ať stát za své pojištěnce platí zhruba tolik, co platí všichni ostatní a může jim za to snížit zdravotní pojištění.

Podle Schillerové by to však vedlo ke zmatku. A poukazuje také na to, že dnes nejsou pravidla, aby se pojišťovny chovaly proticyklicky. Tedy nemají stanoveny jasná pravidla na vytváření rezerv v dobách ekonomického růstu. „ A ty já navrhuji. Dnes je platba odvislá od politické vůle a to já nechci. Protože tak jak jde cyklus, tak jde platba za státního pojištěnce,“ vysvětlila ministryně Alena Schillerová své důvody navrhovaných změn. Ministryně Alena Schillerová rovněž připustila, že návrhy na změnu systému zdravotního pojištění nemusí projít. Debaty teprve vedeme, dodala.

Moderátor Václav Moravec v rámci této diskuse na televizní obrazovce v úvodu svého pořadu odvysílal i stanovisko ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, které natočila Česká televize ve čtvrtek. Z tohoto vystoupení ministra Adama Vojtěcha vyplývá, že on sám se k návrhu ministryně Aleny Schillerové staví rezervovaně. „Navrhujeme automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, tj. my si myslíme, že je nutné zachovat platby za státní pojištěnce a ty postupně navyšovat protože je to zdroj pro financování zdravotnictví,“ uvedl v televizním šotu ministr Adam Vojtěch.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.