Jsou požadavky českých zaměstnavatelů volajících po navýšení počtu učňů oprávněné? Jaká je vůbec situace na trhu práce? Jakým způsobem lze změnit systém odborného vzdělávání v ČR v duchu efektivního uspokojení potřeb českých podnikatelů, kteří oceňují především praxi? Na tyto a další otázky se pokouší odpovědět stručná analýza Odboru analýz a informací Úřadu vlády ČR.

Cílem předložené analýzy je na základě konkrétních dat poukázat na to, že požadavky zástupců českých zaměstnavatelů volajících po obecném navýšení počtu absolventů odborných škol a učilišť neodpovídají situaci na trhu práce. Analýza zde vychází z obecných údajů zaměřených na uchazeče o zaměstnání, z dat o nezaměstnanosti i struktuře absolventů vyššího sekundárního odborného vzdělávání se zaměřením na absolventy oborů středního odborného vzdělání s výučním listem, z údajů popisujících poptávku po pracovnících ze strany zaměstnavatelů a z dalších údajů. Z představených dat však dále vyplývá ta skutečnost, že poptávka zaměstnavatelů je zaměřena pouze na absolventy dílčích odborných profesí, a důraz je kladen především na praxi případných uchazečů o zaměstnání, kterou v rámci stávajícího „školského“ systému odborného vzdělávání v ČR absolventi získávají poměrně obtížně.

Dalším cílem analýzy je představení duálního systému odborného vzdělávání se zaměřením na úroveň vyššího sekundárního vzdělávání. V rámci popisu tohoto modelu, založeného na přímé zodpovědnosti zaměstnavatelů za praktickou část odborného vzdělávání, je ilustrován fakt, že duální model vede k uspokojení požadavků ze strany trhu práce, vztahujících se k profilu absolventů odborného vzdělávání. S ohledem na heterogenitu duálních modelů jsou základní prvky a možné struktury duálního systému (duálních systémů) představeny na konkrétních systémech odborného vzdělávání ve vybraných zemích, které daný model historicky vytvořily (Německo, Rakousko, Švýcarsko), či jej dlouhodobě úspěšně „ provozují“ (Dánsko, Norsko), popř. v poměrně nedávné době implementovaly (např. Nizozemí). V závěrečné části analýzy jsou pak nastíněny předpoklady úspěšné implementace duálního modelu, či lépe „duální větve“ odborného vzdělávání v ČR, vycházející ze zahraničních zkušeností přenosu tohoto modelu.