Doručování v pracovněprávních vztazích, tak jak je upraveno v  platném zákoníku práce, představuje pro zaměstnavatele velkou administrativní zátěž a je téměř nerealizovatelné, zejména v souvislosti s novelou přijatou ve vazbě na nový občanský zákoník a judikaturu.

Podle platné právní úpravy zaměstnavatel musí zaměstnanci doručit:

• na pracovišti,
• když se to nepodaří, tak v místě bydliště nebo kde se obvykle zdržuje,
• když neuspěje ani tam, může poslat poštou.

Původně se tento způsob doručování týkal jen doručení výpovědí, u kterých je písemnost formy a náležité doručení nutné. Když však novela zákoníku práce zavedla povinnou písemnou formu i pro zrušení ve zkušební době, nastal problém.

V praxi není neobvyklé, že zaměstnanci ve zkušební době jen zavolají nebo ani to ne a ze dne na den do zaměstnání nepřijdou. Tedy určitě nejde o ukončení písemnou formou, jak stanoví zákoník práce.

A od ledna 2014 se ještě úprava zpřísnila s tím, že pokud není právní jednání učiněno písemně, tedy je sice napsáno, ale není doručeno, jde o zdánlivé jednání. Tedy jednání, které jakoby vůbec nebylo. Nelze se tedy dovolávat neplatnosti pro nedostatek písemné formy žalobou jako dříve, ale je nutno uplatnit žalobu na plnění, popř. určovací.

Takže pokud se nepodaří doručit na pracovišti, musí se zaměstnavatel pokusit doručit v místě bydliště či v místě, kde se zaměstnanec zdržuje. Firmy volí různá řešení – objíždí vesnice na kole, autem, velké si najímají advokátní kanceláře jako doručovací firmu. A jako by už to nebylo dostatečně komplikované a náročné, podle poslední judikatury musí být vyčerpány všechny možnosti, jak doručit, než lze doručit poštou. Pokud se nepodaří prokázat, že byl pokus o osobní doručení neúspěšný, nelze v případě nepřevzetí zásilky doručit úspěšně ani poštou.  

A když jsme u doručování poštou, je tu opět problém.

Standardní úložná lhůta dle pošty je 15 kalendářních dnů, zatímco zákoník práce má lhůtu 10 dnů pracovních. Lze sice zakoupit obálku se zeleným pruhem, kde je zkrácená úložná lhůta 10 dnů., ale tato obálka neřeší problém správného poučení.

Pro zaměstnavatele je to pouze další zbytečná administrativní a finanční zátěž. A navíc fikce doručení nenastane, pokud nebude provedeno správné poučení a písemný zápis o něm. Problém doručení není tedy jen problémem lhůty. Je nutno mít speciální obálku s poučením, kterou si velcí zaměstnavatelé na své náklady nechávají tisknout. Toto není řešením pro malé zaměstnavatele. 

Příklad

Zaměstnanec ve zkušební době nepřijde do zaměstnání. Protože nedoručil oznámení o ukončení pracovního poměru ve zkušební době, musí zaměstnavatel naspat ukončení sám a pokusit se doručit. Na pracovišti to nelze. Poučeny zaměstnavatel sedne na kolo, motocykl, auto či pěšky a vydá se doručit osobně na adresu bydliště, kterou má v osobním spise.Tam se zaměstnanec nezdržuje. Protože jde o pilného personalistu, zkusí ještě objet místní restaurace a pohostinství. Když neuspěje ani tam, což si nechá potvrdit od místních štamgastů. Rozhodne se doručit poštou. Na místní poště mu prodají obálku se zeleným pruhem, odešle a čeká a doufá. Pokud se obálka nevrátí, vypočte si den doručení + úložná lhůta, datum prohlásí za datum ukončení a konečně může zaměstnance odhlásit ze zdravotního a sociálního pojištění.

 Problém lze vyřešit jen změnou právní úpravy. V současné době je v legislativním procesu novela zákoníku práce, která navrhuje sladit lhůty na 15 kalendářních dnů a současně řeší i problém nutných předchozích pokusů osobního doručení než se přistoupí k doručení poštou. Je navržena povinnost doručovat pouze na pracovišti a není-li to možné, doručuje se poštou na poslední písemně uvedenou adresu zaměstnance. Rovněž je navrženo zrušení povinnosti speciálního poučení.