Novela zákoníku práce – karenční doba

V poslanecké sněmovně je projednáván návrh na zrušení karenční doby (tj. třídenní doby dočasné pracovní neschopnosti, po kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy ani nemocenské). 3. čtení je na programu 31.10.2018. Největší podporu má varianta výplaty náhrady mzdy ve výši 60% od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti a snížení pojistného pro zaměstnavatele o 0,2%, a nejspíš v této verzi bude návrh schválen.

Novela zákoníku práce - koncepční

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákoníku práce, která obsahuje zejména novou úpravu dovolené, zpřesnění úpravy přechodu práv a povinností zaměstnavatele z pracovněprávních vztahů včetně pravidel pro výpověď zaměstnance, zpřísnění úpravy DPČ a DPP – evidence pracovní doby, aplikace zaručené mzdy i na dohody mimo pracovní poměr, seznámení s rozvrhem pracovní doby min. 2 dny předem, změny v doručování a nově také návrh valorizačního mechanismu pro stanovení minimální mzdy pro aktuální rok ve výši cca 50% průměrné mzdy za 2 roky zpátky. Zatím je ve stádiu vypořádání připomínek ze strany rezortů a sociálních partnerů.
 
Minimální mzda
Ministerstvo práce a sociálních věcí  předložilo do připomínkového řízení také návrh novely nařízení vlády na zvýšení minimální mzdy od 1.1.2019 o 1.500 Kč, tj. na 13.700 Kč.  Vláda se na navýšení minimální mzdy pro rok 2019 zatím nedohodla, mluví se o navýšení o 1.200 Kč. 
 

Novela insolvenčního zákona - oddlužení 

Poslanecká sněmovna schválila 26.10.2018 novelu insolvenčního zákona, která má umožnit oddlužení více osobám než dosud. Do Senátu prošel návrh ve verzi, že dlužník musí být schopen uhradit během pěti let alespoň 30 % svých závazků.  Novela počítá se dvěma variantami oddlužení. V první z nich splatí dlužník věřitelům za tři roky nejméně 60 % svých dluhů. Vláda navrhovala polovinu závazků. Ve druhé variantě uhradí za pět let aspoň 30 % dlužné částky. Pokud by zaplatil méně, o jeho oddlužení by rozhodoval soud. Ten by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Vstup do osobního bankrotu by byl navíc zamítnut, pokud by splátky stačily jen na měsíční asi tisícikorunovou odměnu insolvenčnímu správci. Snazší oddlužení by mohli mít podle schválené verze předlohy senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky. Takové oddlužení by ale mohli využít jen jednou. Původní vládní novela obsahovala pětiletou variantu oddlužení s jinými parametry. Vláda navrhovala ještě variantu sedmiletého splácení, v níž by dlužník nemusel splatit věřitelům vůbec nic, ale tu poslanci vypustili. Dolní komora nepodpořila individuální poslanecké pozměňovací návrhy, které by vedly k dalšímu zmírnění, nebo naopak zpřísnění podmínek oddlužení. Do zákona se nedostalo ani zakotvení definice nepoctivého záměru dlužníka, který by ovlivnil možné zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

Exekuční řád 

Poslanci předložili návrh novely exekučního řádu, kterou se zavádí princip teritoriality a slučování exekucí povinného u jednoho exekutora. Vláda zatím neprojednala.

Novela zákona o obchodních korporacích

Poslanecká sněmovna stále neprojednala návrh novely zákona o obchodních korporacích, který je obměněnou verzí návrhu, který byl předložen v roce 2016, a v minulém volebním období se ho nepodařilo prosadit. Na jednu stranu přináší pozitivní praktické změny související se snižováním administrativní zátěže (nejen) podnikatelů, na druhou stranu přináší např. novou povinnost každé právnické osoby, která je členem voleného orgánu jiné právnické osoby,  mít určenu jedinou fyzickou osobu, aby ji zastupovala.