• Zveřejněno: 02.04.2018
  • Autor: (li)

Opakovaně se od některých politiků nebo manažerů dostává našim zemědělcům kritiky za dotace. Odebrali by jim je. Je jim ale často jedno, že v celé Evropské unii se zemědělství dotuje, zhruba je to polovina z celkového rozpočtu a nejvíce se v Evropě snad dotují farmáři ve Švýcarsku. Tam i panuje jedno krásné motto pro toto počínání. Švýcaři vám řeknou, ano, dotujeme si své farmáře vrchovatě. Chceme, aby vyráběli kvalitní potraviny a to se taky děje. My ale naše komodity a potraviny vyvážíme jen mizivě, vše dobré takto vyprodukované si sníme doma a jsme taky mnohem zdravější, než jinde na světě. Statistiky to potvrzují. Mnohem méně rakovin tlustého střeva v přepočtu na obyvatele a totéž je s dalšími civilizačními chorobami jako je mrtvice, infarkt a žaludeční vředy.

V Austrálii jsem se na jedné pracovní cestě divila farmáři, jak má nízké výnosy obilovin, byly zhruba na polovině našeho průměru a to mne fascinovalo. Dal mi za pravdu,ale dodal, že velké rozlohy mu dovolují sklízet méně, ale vydávat taky na produkci minimum. A když jsme spočítali náklady na jeden hektar pšenice, byli jsme my na tom možná ještě o trochu hůř. On neplatil nějak extra ošetření svého honu, nepřihnojoval a hlavně měl pak podporu státu při vývozech a to nejen obilí, ale hlavně mléčné produkce, masa a vlny. Austrálie celkově hodně dotuje zemědělství a tím i své potravinářství, ale formy podpor jsou mnohem různorodější a jiné, než co zná Evropa. A tak řeči o tom, že by se konkrétně v České republice neměli podporovat zemědělci a odmítnout jim tak dotace jsou přímo vražedné a s dopadem do farem. Je jednoduché říci, Agrární komoro namísto při slovech o domácích a evropských dotacích ty domácí hleď odbourávat. Tím bychom naše zemědělce a potravináře odsoudili k naprosté ztrátě konkurenceschopnosti. A porevoluční heslo mnoha dnes už naštěstí zapomenutých politiků, že když nevyrobíme levněji než ve světě, tak potraviny prostě dovezeme, s určitostí neplatí. On i Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky před časem tvrdil, že naši zemědělci vyrábějí dráž a tak by s tím skoro mohli přestat, ale zároveň jeho lidé zapomněli cokoliv dodat o národních dotacích té které země EU, které jsou stát od státu jiné a tam, kde jsou vysoké, se jeví ekonomika farem mnohem pozitivněji.

Je tomu tak a byli jsme v tom zajedno s profesory na univerzitě v Jacksonville, kde jsem měla několikatýdenní stáž, stejně jako na Iowské zemědělské univerzitě. Vše se musí brát v potaz a pak až vypočítávat, kdo je jak na tom s konkurenceschopností. A co víc, musí se tento výpočet zasadit do rámce celkového národního hospodářství, což je zaměstnanost na venkově a s tím související zátěž státního rozpočtu (a nejsou to jen zdaleka sociální dávky). Pak až teprve zjistíte, že tento výpočet není o kupeckých má dáti dal, ale je to mnohem složitější.

Je nejen chvályhodné, ale úžasné, že tomuhle velmi rychle a do hloubky už kdysi dávno porozuměl dnešní kardinál Duka. Doslova fascinoval na jedné schůzce s dvěma zástupci Agrární komory, ve své době s prezidentem Janem Velebou a viceprezidentem Jindřichem Šnejdrlou. Položil jim hned po pár zdvořilostních slovech otázku, jak si na tom stojíme s hmotnými rezervami, konkrétně na kolik měsíců, či let máme zásoby obilí, zmraženého masa a dalších zásob potravin. Je to 6 let zpátky a to jsme měli na rok a půl zásob,alespoň tak byl kardinál Duka ubezpečen. Přál by si ještě víc a varoval před možností jakékoliv katastrofy ,ať živelní, tak válečné a říkal v duchu známé lidové pravdy, co je doma , to se počítá. Kdyby se totiž z jakéhokoliv důvodu zavřely hranice, jsme odkázáni jen sami na sebe a pokud bychom tady postupně přestali produkovat ty hlavní komodity, jsme na roveň barbarů a nesoudných lidí, co žijí jen přítomností v hojnosti, která ale není navždy. Bohužel, jak vyplynulo z nedávného setkání Zdeňka Jandejska, prezidenta AKČR se severočeskými zemědělci, dnes je ve státních hmotných rezervách potravin na den a půl. Je proto víc než na čase zabývat se konečně otázkou prosperity našeho národního hospodářství a vytvářením rezerv, jak to dělali i naši moudří předkové.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Někteří zaměstnanci se okrádají o peníze a možnost odejít do penze dřív

  • Zveřejněno: 05.08.2026
Řada zaměstnanců z rizikových profesí nevyužívá benefit, který jim od letošního roku přiznal stát. Řeč je o povinném příspěvku do třetího pilíře, který musí zaměstnavatelé poskytovat svým lidem na pracovištích s přítomností rizik kategorie III, pokud jejich pozice obnáší velkou celkovou fyzickou zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem. měšec

Sklizeň základních obilovin letos klesne, odhaduje ČSÚ

  • Zveřejněno: 07.08.2026
Základních obilovin se letos v Česku sklidí 6,39 milionu tun, tedy o necelých 17 procent méně než v loňském roce. Informoval o tom dnes ve svém druhém odhadu Český statistický úřad (ČSÚ). Odhadovaná sklizeň řepky klesne meziročně o pětinu na 808.000 tun. Podle odhadu statistiků by letošní sklizeň mohla být nejnižší za posledních 14 let. ČTK

Bitva o předkupní právo k půdě se blíží. Hrozí posílení agroholdingů na úkor 1,6 milionu vlastníků

  • Zveřejněno: 11.08.2026
Politická debata o předkupním právu pachtýře k zemědělské půdě – nájemce, který půdu nejen obhospodařuje, ale má právo i na sklizeň z ní – ještě ani pořádně nezačala. Přesto můžeme očekávat, že půjde o zásadní politickou bitvu, k níž zřejmě dojde na přelomu letošního a příštího roku. e15