• Zveřejněno: 02.02.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita se v pondělí 1. února 2021 neshodla na podobě příspěvku pro ty, kteří jsou kvůli covidu-19 v karanténě nebo izolaci. Řešení má pracovní skupina najít do konce týdne. Ministerstvo práce předložilo tři varianty: příspěvek 250 nebo 500 korun na den, případně zvýšení nemocenské, ke kterému se kloní i odbory. Cílem příspěvku je dostat pandemii pod kontrolu za relativně malé peníze, řekla v pondělní m pořadu České televize Události, komentáře ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Ve vládě na tom nebyla shoda. Doufám, že aktuální vývoj kolem britské mutace bude poslední impuls, abychom se konečně na řešení shodli,“ řekla v úvodu svého vystoupení v ČT24 Jana Maláčová s tím, že nyní se hledá kompromis.

Podle ministryně je nejdůležitější, aby byl systém přínosný pro veřejnost. „My už několik měsíců diskutujeme. Všichni, co diskutujeme, tak nám běží plný plat. Kdežto tito lidé musí často opětovaně jít do karantény za 60 procent,“ zdůraznila. Schůdné jsou přitom, podle ní, všechny tři varianty příspěvku. Snaha bude také o to, aby přístup k penězům nebyl administrativně náročný.

Smyslem příspěvku, jak dále uvedla Jana Maláčová, je motivovat lidi, aby chodili na testy a aby hlásili rizikové kontakty. Přičemž konstatovala, že počet nahlašovaných kontaktů je malý a podle odborníků neodpovídá realitě. „Cílem tohoto návrhu je netrestat zodpovědné lidi a za velmi malé peníze relativně rychle dostat pandemii pod kontrolu,“ řekla.

Česká televize k tomu zároveň uvedla několik vstupů ze zahraničí, že některé evropské státy své občany k dodržování karantény už finančně motivují. Například v sousedním Německu dostávají zaměstnanci, kterým úřady nařídily izolaci a nemohou pracovat formou Home office, náhradu ve výši plné mzdy, a to až šest týdnů. Podobné podmínky tam platí i pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a ostatní pracovní úvazky.

Švédská vláda začala vyplácet nemocenskou od prvního dne, kdy lidé musí zůstat doma. Zaměstnanci berou přibližně 80 procent platu, OSVČ mají nárok na 700 švédských korun, což je přibližně 1800 českých. V Portugalsku mají ti, kteří byli v kontaktu s nakaženým, jsou pozitivní nebo se u nich projevily příznaky, nárok na sto procent svého základního platu. A to po dobu 14 až 28 dnů.

Podle ministryně Jany Maláčové je nemocenská v České republice, a to v evropském srovnání, velmi nízká. „V evropském srovnání máme skutečně velmi nízkou nemocenskou,“ připustila Jana Maláčová. Návrhy by, podle ní, měly situaci vyřešit a pomoci dostat epidemii pod kontrolu. „A když to vezmu z druhého koutu, tak v podstatě my tou nízkou nemocenskou 60 procent v podstatě trestáme lidi, kteří jsou zodpovědní,“ upozornila.

Vyšší nemocenskou přitom, podle ministryně Jany Maláčové, bude stát zaměstnavatelům refundovat. „Nemocenská je nastavená tak, že prvních 14 dní vykrývá zaměstnavatel. A my si myslíme, že v této velmi těžké době by to bylo krajně nespravedlivé, mohl by to být vlastně ten poslední hřebíček do rakve některých zaměstnavatelů,“ podotkla Jana Maláčová s tím, že s proplácením počítají všechny tři návrhy.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15