Česká republika se posunula v čerpání evropských dotací. Podle zpravodajství České televize jednotlivé programy již většinu peněz aktuálního sedmiletého období rozdělily. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj příjemci zatím získali víc než 430 miliard, což jsou dvě třetiny celkové sumy.
Jak v reportáži dále uvedla Česká televize, radnice v Kamýku nad Vltavou využila evropských dotací například k nákupu solárních panelů, aby ušetřila za elektřinu. Od června jsou na střeše mateřské školy a pečovatelského domu. A také nechala do objektu zavést novou vzduchotechniku. „Získali jsme sedmdesát procent z celkového objemu finančních prostředků, které byly vysoutěženy, a ta fotovoltaická elektrárna stála skoro milion korun, vzduchotechnika šest set padesát tisíc korun,“ uvedl v reportáži starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada (nestr.).
Další dotace v letošním roce použila obec na komunitní centrum. Šlo o částku sedm a půl milionu korun. Finance radnice potřebuje i na místní komunikace, řada z nich je zatím nezpevněná. Kdy bude výzva otevřená, zjistí přes speciální aplikaci, kterou teď spolu s resortem pro místní rozvoj spustilo Sdružení místních samospráv.
„Je dostupných čtyři sta osmnáct dotačních titulů, a z toho tedy budeme eliminovat ty dotační tituly, které jsou vhodné pro naši obec, čili zadáme obec, počet obyvatel, zadáme příslušný kraj, typ dotace,“ vysvětlil v reportáži starosta Kamýku nad Vltavou, jak se aplikace používá.
Česká republika zatím ze současného programovacího období vyčerpalo 65 procent, tedy 431 a půl miliardy korun. Nejvíc peněz šlo do programů výzkum, vývoj a vzdělávání, zaměstnanost nebo technická podpora.
„Resorty už rozdělily skoro všechny peníze, takzvané pravidlo N plus tři. To znamená ty zdroje, které nám z Evropské unie plynou, které musíme spotřebovat do tří let, tak většina resortů nebo operačních programů splnila už v červenci, takže já vidím čísla sto třicet procent, sto pět procent,“ vysvětlila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
„Zejména je to z toho důvodu, že se podařilo nachystat projekty historicky a že právě teď se zhodnocuje úsilí na začátku, kdy vznikaly projekty na straně krajů, měst a obcí i na straně státu,“ dodal k tomu místopředseda ODS Martin Kupka.
Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury jsou evropské dotace ale velký problém. „Vláda hodnotí jenom celkovou částku a nehodnotí efektivitu a na co je to vynakládáno, protože velmi často se dotace vynakládají na projekty, které nejsou v daných městech priority,“ řekl.
Předseda KSČM Vojtěch Filip si myslí, že v čerpání dotací se Česká republika posunula. „Byly doby, kdy jsme nebyli schopní čerpat dotace ani ze třiceti procent, já myslím, že se jednotlivá ministerstva zlepšují,“ podotkl.
S vyhlašováním nových výzev resort v letošním roce už téměř nepočítá. „Pravděpodobně něco málo, třeba ještě v operačním programu životní prostředí, teď samozřejmě se ještě debatuje a jsou vyhlášeny takzvané programy nemovitosti kvůli tornádu v operačním programu podnikání, ale to je opravdu už jen pár výzev,“ upřesnila ministryně Klára Dostálová.
Ministerstvo chce, aby se do konce letošního roku podařilo proplatit 470 až 500 miliard korun. Pod smlouvou mají žadatelé do října roku 2023 k dispozici zhruba 600 miliard korun. Nové programovací období pak odstartuje příští rok.
