Masivní kampaň na podporu technických oborů a řemesel, která by oslovila rodiče a jejich děti, požaduje od státu a krajů Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Navázat by mohla na loňský Rok průmyslu a technického vzdělávání (RPTV), který vyhlásil a realizoval s podporou vlády a dalších partnerů právě SP ČR, a na letošní Rok řemesel, vyhlášený Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, který je členským subjektem SP ČR. Požadavek dnes vznesli zástupci SP ČR na společném jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR s krajskými hospodářskými a sociálními radami, zastupovaných hejtmany jednotlivých krajů.

Požadavek je součástí balíku návrhů na změny regionálního školství, které by podle zástupců zaměstnavatelů mělo více odpovídat požadavkům trhu práce. „Je nutné uvolnit prostředky pro podporu technických oborů a řemesel,“ uvedl viceprezident SP ČR Jan Rafaj, podle něhož jen kampaň RPTV v některých oborech a středních školách zvedla zájem studentů. Právě o popularizaci techniky a technického vzdělávání chce s generálním ředitelem České televize jednat ministryně školství Kateřina Valachová.

„Mějte odvahu regulovat obory v návaznosti na požadavky trhu práce,“ vyzval Jan Rafaj přítomné hejtmany, aby pomohli řešit prohlubující se nedostatek pracovníků v řadě oborů.

Pozitivní podle zástupců SP ČR je, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo návrh reformy financování regionálního školství (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ), který by měl odstranit přílišnou závislost škol na získání co největšího počtu žáků bez ohledu na jejich další uplatnění. Základem návrhu je změna financování z principu „na hlavu“ na princip financování maximálního rozsahu vzdělávání, realizovaný platbou školám „na počet pedagogů“.

SP ČR poukazuje však na potřebu, aby návrh legislativních změn byl doplněn úpravou nových oborových normativů, opravných koeficientů (např. podle naplněnosti tříd, hustoty škol, speciálních potřeb žáků) a vzorových výpočtů.

Reforma podle SP ČR řeší jen některé segmenty vzdělávání, nikoli celý systém regionálního školství. Např. u soukromých škol zůstane platit princip financování „na hlavu“, tudíž zde zůstane honba za žákem s dosavadními negativními dopady do kvality vzdělávání. MŠMT také do současné novely školského zákona nezapracovala doporučení z projektu POSPOLU, směřující k větší podpoře spolupráce škol a firem.