• Zveřejněno: 02.02.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Česká republika loni obdržela z unijního rozpočtu 145,9 miliardy korun a odvedla do něj 60,2 miliardy korun. Získala tak o 85,7 miliardy korun více, než zaplatila, což je druhý nejlepší výsledek od vstupu republiky do EU v roce 2004. Podle zpravodajství České televize o tom informovalo ministerstvo financí. Česká republika tak zůstala, stejně jako v předchozích letech, čistým příjemcem peněz z EU.

„Naše členství v Evropské unii dává jednoznačně smysl, a to nejen z finančního hlediska. Evropské peníze pomáhají financovat projekty, ze kterých naši občané benefitují každý den. Ať už se jedná o oblast dopravy, životního prostředí nebo inovací a vzdělávání,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Jednou z hlavních priorit vlády v čerpání evropských peněz je nyní, podle ní, předložení Národního plánu obnovy, který má pomoci ekonomice po koronavirové krizi.

„Evropské peníze chceme čerpat na digitální a zelenou transformaci, na podporu podnikání, infrastruktury, vědy, výzkumu, inovací a rozvoje vzdělávání,“ uvedla ministryně. Česká republika může, podle ní, pro roky 2021 až 2026 získat 182 miliard korun. Plán by měl být předložen Evropské komisi nejpozději 30. dubna 2021.

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 Česká republika do konce roku 2020 zaplatila do rozpočtu EU 677 miliard a získala z něj 1,57 bilionu korun. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice činí 896,4 miliardy korun.

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2019 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českou republikou. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u zemí EU jako Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.

V roce 2019 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14,3 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o dvanáct miliard eur víc (zhruba 312 miliard korun), než do něj odvedlo.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.