V Evropské unii je 13 zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V 11 zemích mají tuto hranici ještě nižší. O tom, zda bude i v České republice věk odchodu do důchodu pevně určen, případně v kolika letech, rozhodne vláda.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá dva variantní návrhy – 65 a 67 let. Nejčastěji Evropané odcházejí do důchodu v 65 letech. Platí to například v případě Belgie, Dánska, Chorvatska, Nizozemska, Španělska a Velké Británie. Nejnižší věkovou hranici pro odchod důchodu stanovili ve Francii na rovných 60 let. Naopak nejpozději se odchází do penze v Německu, konkrétně v 67 letech.

Ministryně Michaela Marksová navrhne hranici 65 let, kterou považuje za reálnou i s ohledem na řadu náročných profesí. Vychází mimo jiné ze závěrů Odborné komise pro důchodovou reformu, která navrhla, aby očekávaná doba strávená ve starobním důchodu byla pro všechny generace stejná a činila v průměru čtvrtinu celkové doby života.

„Jednoznačně budu prosazovat variantu ochodu do důchodu v 65 letech. Lidé, kteří celý život pracovali, si zaslouží v tomto věku právo na odpočinek,“ uvedla Michaela Marksová.

Návrh předpokládá, že MPSV každých pět let předloží vládě zprávu o důchodovém systému se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. I toto opatření vychází z doporučení Odborné komise pro důchodovou reformu a mělo by se týkat všech lidí narozených po roce 1971.

Současný automatický mechanismus prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez ukončení. Navrhovanou hranici důchodového věku 65 let tak dosáhnou dle současné legislativní úpravy muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem v roce 2030.

Ženy se dvěma a více dětmi pak tento věk dosáhnou později, posledními budou ženy s 5 a více dětmi, u kterých bude hranice 65 let dosažena až v roce 2037. Návrh stropu tak nebude mít po dobu nejbližších 14 let žádný dopad na odchody do starobního důchodu, proto ani nebude oslabovat či jinak ovlivňovat rovnováhu veřejných financí.