• Zveřejněno: 01.09.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

O aktuálním vývoji afrického moru prasat (AMP) v Evropě, kůrovcové kalamitě, nové lesnické strategii Evropské unie a o přípravě strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) jednali v minulém týdnu ministr zemědělství Miroslav Toman se svým slovenským protějškem Samuelem Vlčanem. Jednání se konalo na zámku Ohrada v rámci slavnostního Večera vystavovatelů při příležitosti konání letošní výstavy Země živitelka.

„Těší mě, že pan ministr Vlčan přijal pozvání na naši nejvýznamnější zemědělskou výstavu a při té příležitosti jsme mohli probrat nejaktuálnější témata. Ukázalo se, že na většinu z nich máme stejný názor. Jsem rád, že se Slovensko například námi inspiruje v zavedení opatření na zamezení šíření afrického moru prasat, jako jsou celoroční intenzivní lov, zákaz přikrmování prasat divokých, zákaz dovozu trofejí ze zemí s výskytem nemoci a další,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministr Toman upozornil zejména na šíření Afrického moru prasat v Polsku, Německu a na Slovensku, které je pro Českou republiku ohrožující. I přesto, že poslední pozitivní případ nákazy byl v České republice potvrzen v únoru 2018, zůstávají stále v platnosti mimořádná veterinární opatření, která mají co nejvíce minimalizovat možnost rozšíření moru na našem území. Oba ministři se shodli na tom, že lov prasat pomocí zdrojů umělého osvětlení, pomocí zaměřovače na principu noktovizorů, tj. přístrojů na noční vidění, nebo lov během sklizně zemědělských plodin jsou účinnými nástroji pro efektivní redukci divokých prasat.

Oba ministři také diskutovali o přípravě Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP). „Dosud není známá konečná podoba legislativních textů, k dispozici nejsou ani konkrétní podmínky pro zemědělce, tzv. GAECy. Na dopracování národní varianty plánu tak zbývá velmi málo času, protože jej státy musí odevzdat do konce letošního roku,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

V souvislosti s uskutečňováním Společné zemědělské politiky chtějí Česká republika i Slovensko podporovat v zemědělství přístup, který povede ke zmírňování dopadů klimatické změny, a to hlavně prostřednictvím ukládání uhlíku v půdě, např. využitím agrolesnictví.

Tématem jednání byla také kůrovcová kalamita a vzájemné sdílení opatření, která v boji proti kůrovci zabírají. K nejdůležitějším patří prodloužení lhůty k zalesnění kalamitních holin, použití fumigantů, tj. pesticidních přípravků k hubení škůdců, dále uvolnění pravidel pro přenos sadebního materiálu a další. Nová lesnická strategie EU podle ministrů upřednostňuje pouze environmentální funkci lesů před ostatními, např. funkcí vodohospodářskou, půdoochrannou, ekonomickou a sociální. Zásadním principem by měla zůstat vyváženost všech funkcí lesa.

Ministr zemědělství Slovenska Samuel Vlčan se v rámci výstavy Země živitelka zúčastnil slavnostního zahájení, prohlédl si provoz Budějovického Budvaru a přihlížel předávání ocenění Zlatý klas v rámci Večera vystavovatelů.

  • Zdroj: MZe
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15