Ministerstvo financí (MF) nechalo v nové makroekonomické prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce na dvou procentech. Úřad také ponechal odhad růstu ekonomiky pro loňský rok, a to na 2,5 procenta. Pro příští rok očekává nově ekonomický růst o 2,2 procenta, podle zpravodajství České televize o tom v úterý informovalo ministerstvo financí.

Letos i příští rok by měl být podle MF ekonomický růst tažen výdaji domácností díky růstu mezd a nízké nezaměstnanosti. Spotřebu by mělo podle úřadu podpořit i zvýšení starobních důchodů a dalších sociálních dávek. Ministerstvo financí k tomu dále uvedlo, že pozitivně by k růstu české ekonomiky měly přispívat i spotřeba vládních institucí a investice do fixního kapitálu.

Předloni ekonomika stoupla o 2,8 procenta a první údaje o vývoji ekonomiky v loňském roce zveřejní Český statistický úřad v pátek 14. února.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč k tomu prohlásil, že prognóza růstu HDP, tak jak ji ministerstvo financí prezentuje ve svém čerstvém výhledu, působí realisticky. Zároveň však podotkl, že je samozřejmé, že je nutné upozornit na případná vnější rizika a nejistoty. Ale prognóza růstu HDP z dílny ministerstva financí, je podle něho, velmi blízká tržním odhadům a v případě výhledu na rok 2021 možná i o něco konzervativnější.

Hlavní rizika ze zahraničí pro odhadovaný vývoj ekonomiky představují, podle ministerstva financí, rostoucí protekcionismus, dále nejistota ohledně budoucího uspořádání obchodních vztahů Spojeného království a Evropské unie a rovněž i výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a Číně.

Česká televize k tomu ve svém zpravodajství dále uvedla, že německá vláda zhoršila výhled ekonomického růstu na příští rok, ale krize prý zatím nehrozí.

Mezi rizika v rámci české ekonomiky zařadilo ministerstvo financí vývoj na trhu práce a trh s nemovitostmi. Odhad inflace MF v nové prognóze zvýšilo. Inflaci letos nově čeká 2,8 procenta a příští rok 2,2 procenta. V listopadové prognóze počítalo letos s inflací 2,6 procenta.

Specialista na mezinárodní daně v poradenské společnosti BDO Martin Houska k tom u dodal, že velkou překážkou proexportně orientované české ekonomiky by bylo uvalení amerických cel na dovážené zboží v důsledku chystané digitální daně. Z hlediska struktury českého exportu je, podle něho, zranitelný automobilový průmysl. Velká část českých subdodavatelů a producentů komponentů je navázaná na přední německé automobilky, pro které je americký trh klíčový.

Ministerstvo financí pro letošní rok mírně změnilo odhad vývoje kurzu koruny. Nově očekává letos průměrný kurz 25,40 koruny za euro, příští rok čeká posílení na 25,10 koruny za euro. Loni byl průměrný kurz 25,70 koruny za euro.

Zároveň ministerstvo financí informovalo, že vzhledem k údajům z národních účtů a hotovostnímu pokladnímu plnění, nemění odhad výsledku hospodaření veřejných financí za loňský rok. Veřejné finance by tak za rok 2019 měly skončit v přebytku 0,3 procenta HDP. Přičemž v tomto roce by mělo být celkové hospodaření vyrovnané. V předchozí prognóze pro letošní rok počítalo ministerstvo financí s mírným přebytkem.

Podle daňového specialisty BDO Martina Tučka se do pomalejšího růstu ekonomiky letos promítne i rostoucí rozdíl mezi příjmy a výdaji státu jako důsledek výdajových vládních opatření v loňském roce. Jde v podstatě o takové slevy, jako byly pro studenty a seniory v dopravě, dále navyšování rodičovského příspěvku a především zvyšování důchodů nad rámec valorizace. V dalších letech, podle Martina Tučka, přitom bude muset vláda hledat nové zdroje pro financování sociálních výdajů. Vysoké zdanění práce je pro růst naší ekonomiky dlouhodobě překážkou.

Naproti tomu Česká národní banka (ČNB) v aktuální listopadové prognóze očekává letos růst české ekonomiky o 2,4 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem o 2,8 procenta. Banka zveřejní nové aktualizované odhady ve čtvrtek.

Česká bankovní asociace v prognóze z ledna počítá letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. Pro loňský rok počítá s 2,5 procenta a pro rok 2021 s růstem o 2,3 procenta.