Vloni kvůli nemoci denně chybělo na svých pracovištích 161 100 zaměstnanců. To je o 5,2 % víc než v roce předchozím.  Češi strávili na nemocenské celkem 70,3 miliónu dní.

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti se v roce 2016 zvýšil. Meziročně o bezmála 70 000 na 1,63 miliónu. „Pracovní neschopnost byla ve většině případů zaviněna nemocí. V 2,9 % byly její příčinou pracovní úrazy a v 8,9 % ostatní úrazy, tedy ty, které se stanou mimo pracoviště, ale zaměstnance na čas vyřadí z pracovní činnosti,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na sto pojištěnců bylo zaznamenáno v Libereckém, Plzeňském a Karlovarském kraji. Naopak nejméně v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Regionální rozdíly jsou ovlivněny zejména strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v jednotlivých krajích.

V posledních deseti letech se průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti zvýšila. Z 35,3 dne v roce 2006 stoupla na 43,0 dne v roce 2016.

Úhrnný počet dnů dočasné pracovní neschopnosti se vloni rovnal 70,3 miliónu. To je o 5,1 % víc než v roce 2015. „Je pravda, že za posledních pět let vzrostl počet prostonaných dnů z důvodu dočasné pracovní neschopnosti o čtvrtinu. V porovnání s rokem 2006 ale Češi vloni stonali celkem o 25,2 miliónu dní méně,“ potvrzuje Božena Půbalová z oddělení statistiky zdravotnictví ČSÚ.

Ženy vloni prostonaly celkem 38,4 miliónu dnů, tj. o 17 % více než muži. Z hlediska odvětví, v němž nemocensky pojištěný pracoval, bylo nejvíce dnů pracovní neschopnosti evidováno ve zpracovatelském průmyslu. Nejméně pak ve výrobě, rozvodu elektřiny a jiných energií.