Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro pracovníky veřejného sektoru pro rok 2021 růst platových tarifů podle profesí, a to pro zdravotníky o 15 %, pro pedagogy 10 % a ostatní zaměstnance veřejného sektoru o 7 %. Ve čtvrtek 16. července 2020 předseda ČMKOS Josef Středula přednesl tyto návrhy ČMKOS ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Po skončení jednání s těmito návrhy ČMKOS Josef Středula seznámil média, zatímco ministerstvo práce a sociálních věci tyto návrhy pro veřejnost nekomentovalo.
O názor, jak tyto návrhy ČMKOS vnímá Asociace samostatných odborů, jsme požádali jejího předsedu Bohumíra Dufka, který nám k tomu sdělil:
Myslím si, že pokud jde o návrh na zvýšení platů u zdravotníků a pedagogů o 15 %, respektive o 10 %, tak je to v pořádku, protože toto zvýšení platů bylo mezi vládou ČR a odbory předjednáno. Pokud jde o státní úředníky, jejichž počet v posledních několika letech neustále roste, jsem zásadně proti navyšování jejich platů. Jsem toho názoru, že právě státní úředníci by měli být solidární s ostatními zaměstnanci, kteří v důsledku koronavirové krize, kterou nezavinili, byli nuceni být doma, nikoliv v zaměstnání, přičemž jim byl vypláceno plat ve výši 60 %, případně 80 %, jejich platu.
Také jsem toho názoru, že zvýšení příjmu zaměstnanců se dá dosáhnout jinou cestou, než je navýšená platových tarifů. Mám na mysli především zrušení superhrubé mzdy, k čemuž se tato vláda zavázala ve svém vládním prohlášení. Zatím se však její zrušení jeví, že je v nedohlednu, protože naši poslanci jsou nevyzpytatelní. Jinou možností, podle našeho názoru, je snížení celkové daňové zátěže zaměstnanců, a to na 15 %.
Státní úředníci by si měli uvědomit, že v posledních letech jim významně rostly jejich platy. Dalo by se skoro říci, že si vyzobávali rozinky, jak si to někteří naši občané o nich myslí. Lidé u nás totiž posuzují kvalitu jimi odvedené práce, podle toho, jaký je výsledek, tedy, zda se zbytečně neprodlužují termíny rozhodnutí státních úředníků, ať již jde například o stavebnictví, zejména jde o stavby dálnic a rychlostních komunikací. Jiným příkladem, ne zrovna dobře odvedené práce státních úředníků, jsou i nejasnosti kolem daňových zákonů. Stačí se podívat, jak nám píší občané, i na to, jak se úředníci chovají při výplatě sociálních dávek. Zároveň, podle našich poznatků, jak posuzují zákony, které jdou do Parlamentu ČR nebo jak se vyjadřují k návrhům EU, které přicházejí do České republiky. Někdy máme totiž pocit, že mají na vše dost času, a že mnozí z nich danému problému ani nerozumí. Myslím si, že by si měli sami tyto výtky ze strany mnohých našich občanů uvědomit, a v rámci solidarity s ostatními zaměstnanci, by neměli žádný růst mezd pro příští rok požadovat. Měli by, podle našeho názoru, čekat na to, jakým způsobem se vláda ČR, zaměstnavatelé a odbory dohodnou na snížení daní pro příští období.
