Zaměstnanci tuzemských firem mají po návratu z práce v zahraničí nárok na náhrady mzdy několikanásobně vyšší, než je jejich český plat. Problém se týká až tisíců firem. Těm v důsledku toho rostou náklady. Celá potíž tkví v české legislativě. iDNES.cz
V návaznosti na projev předsedy Junckera o stavu Unie v roce 2017 předkládá dnes Evropská komise svůj plán, jak před koncem mandátu dokončit práci na deseti politických prioritách předsedy Junckera, a dále řadu iniciativ zaměřených na budoucnost Evropy.
Ve Sbírce zákonů byla publikována novela zákona o zaměstnanosti, která přináší řadu změn v oblasti zaměstnávání zdravotně postižených osob. Jde o zákon č. č. 327/2017 Sb., který nabude účinnosti 1. ledna 2018.
Ženy ve všech zemích Evropské unie vydělávají na hodinu méně než muži. Rozdíl činí v průměru 16,3 procenta. Nejhůř jsou na tom Estonky následované Češkami, které mají plat nižší o 22,5 procenta. Naopak nejmenším rozdílem v ohodnocení práce mužů a žen se může pochlubit Itálie. Vyplývá to ze studie evropského statistického úřadu Eurostat, který srovnával mzdy v roce 2015.
Reportáž ČT. Devět z deseti českých firem plánuje příští rok růst. Každá třetí dokonce o víc než deset procent, vyplývá z průzkumu společnosti EY. Ekonomických výkyvů, politické nestability nebo silnější koruny se české firmy nebojí, nedostatku pracovníků ano. Chtějí proto modernizovat výrobu, a to víc než firmy v jiných zemích.
