Odbory požadují pro příští rok navýšení minimální mzdy na 16 tisíc korun, tedy o 1400 korun. Zrušení superhrubé mzdy navrhují odložit kvůli výpadku rozpočtu, místo toho navrhují zvýšení daňového odpočtu. Podle zpravodajství České televize to po pondělním jednání předsedů a předsedkyň svazů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) prohlásil předseda ČMKOS Josef Středula.

Provedení důchodové reformy podmiňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předchozími úpravami daňového systému – zrušením superhrubé mzdy a návratem progrese. Podle ekonoma a spoluzakladatele iniciativy KoroNERV-20 Mojmíra Hampla ale ani jedno není vhodné, obává se, že důsledkem bude ještě vyšší zdanění práce. Shoda na politické scéně není ani ohledně jednorázového příspěvku penzistům. Proti šesti tisícům je i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvádí to ve svém zpravodajství Česká televize.

Navrhovaný jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 6000 korun by mohl mít i podobu každoměsíčního příspěvku 500 korun vypláceného po dobu 12 měsíců. V Otázkách Václava Moravce České televize to dnes řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která chce návrh na bonus pro důchodce předložit vládě. Ve hře je ale podle ní i varianta, že by důchodci nedostali jednorázový bonus, ale že by se měsíční pětisetkorunový příspěvek natrvalo připojil k zákonné valorizaci důchodů.

Návrh na jednorázový příspěvek 5.000 až 6.000 korun v letošním roce pro důchodce je v rozpočtu „ustojitelný“. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Skopečka (ODS) je tento krok předvolební korupcí.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se v příštím roce nezměnily odměny pro představitele obcí a krajů. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici a na některé z dalších schůzí by se jím měla zabývat vláda. Ministerstvo argumentuje tím, že rozpočty samospráv poznamená letošní pandemie covidu-19, takže by je neměly zatížit další povinné výdaje. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv podmiňují souhlas tím, že se stejně bude zacházet i s platy poslanců či senátorů. Pokud by se jejich platy zvýšily, požadují pro starosty, hejtmany a zastupitele pětiprocentní růst odměn.

Zaměstnavatel po mně požaduje negativní test při nástupu do práce po nemoci covid-19. Algoritmus k ukončení karantény ze dne 10. 7. 2020 neuznává. Chce mít jistotu, že nejsem infekční. Může tento test vyžadovat, přestože jsem podle doktorů zdravý? Zaměstnanec je v tomto případě na nemocenské, nebo se jedná o překážku ze strany zaměstnavatele?