Zemědělství už dlouho vězí v bažině paradoxu. Jde o životně důležitou oblast, nikdo si nemůže říci, že se zřekne jídla; bez farmářů by nebyl život. A zároveň, třebaže každý na světě je zákazníkem, jde o hluboce prodělečný obor, jenž se neuživí bez státní podpory a dotací. Už kvůli vysoké náchylnosti na každý vnější podnět – úrodu ničí moc deště i málo deště, přílišné horko i přílišná zima. Čeští farmáři nyní apelují na vládu, aby jim dopřála další úlevu. Nový prezident Agrární komory Jan Doležal by rád, aby se dotace vyjmuly ze zdaňovacího základu pro výpočet daně z příjmu. Zemědělcům by díky tomu zůstalo víc peněz na mzdy, investice či nákupy půdy. Subvence představují většinu financí, k nimž agropodnikatelé během roku přijdou, takže by to pro ně bylo citelné oživení. „My jsme oproti okolním státům v nevýhodě, nejsme tak podpořeni z veřejných zdrojů. Vedle nezapočtení dotační podpory do základu pro odvod by mohlo jít také o nějakou slevu na dani,“ řekl LN Doležal. Míní, že erární kasa by v případě vyjmutí dotací ze základu tratila dvě až tři miliardy ročně, což si prý může dovolit.
Do agrosektoru plynou dva základní typy dotací: jednak nárokové, počítané jako suma na každý obhospodařovávaný hektar; ty dostane kdokoli, kdo prokáže, že má pole a něco zasel. A pak nenárokové, investiční, o něž zájemci soutěží tím, že správci operačního programu předkládají své projekty. Část peněz plyne z Bruselu, část z domácích zdrojů. V posledních letech do výše podpory, i té nárokové, výrazněji promlouvá to, zda se sedlák chová ke své půdě jako dobrý hospodář.
Jestli střídá plodiny, aby zem nevyčerpal, či jestli si pořídil i dobytek.
Ministr je pro
Podpora farmářů, třebaže je dirigovaná z Bruselu oficiálně jednou taktovkou, se liší: starší členské státy, zejména Německo a Francie, se postaraly, aby byl měšec pro jejich zemědělce naducanější. Proto menší a mladší příslušníci evropské rodiny hledají, kudy by přilepšili svým farmářům. Ministerstvo zemědělství za Doležalovým námětem stojí. „Návrh, aby dotační podpory nepodléhaly zdanění, ministr Miroslav Toman (za ČSSD) podporuje. Jde však primárně o rozhodnutí resortu financí,“ řekl LN Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství. Správce státní kasy míní, že podpora pro zemědělce je dostatečná, mohou využít výdajový paušál až do 1,6 milionu korun namísto dokládání skutečných nákladů, pročež dani podléhá 20 procent příjmů. Určena je jim také takzvaná zelená nafta neboli úleva na pohonných hmotách. „Zavedení selektivní slevy pro omezenou skupinu by bylo v rozporu s vládou deklarovaným záměrem rušit nesystémové výjimky a zjednodušovat daňový systém,“ řekl LN mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Takový postoj resort zastává apriorně vždy, opakovaně se však děje, že politická dohoda, v koalici i mimo ni, striktní stanovisko zvrátí. Cílem úlev je zvýšení soběstačnosti v komoditách, jež tu vypěstovat lze, především jde o zeleninu a ovoce. Souzní to se strategií celé EU, která žádá, aby se vzdálenost mezi polem a talířem zkracovala.
