Agrární komora České republiky na svém XXVI. sněmu, který se uskutečnil dne 8. dubna 2018 v Brně, mimo jiné projednala výsledky práce nové vlády ČR a ministra zemědělství Jiřího Milka za jejich čtyřměsíční působení ve funkci. I přes relativně krátkou dobu a skutečnost, že vláda se nachází v demisi, je práce celého kabinetu a především ministerstva zemědělství hodnocena členskou základnou komory vysoce pozitivně a jako efektivní a přínosná. Ministr Milek projevuje maximální snahu řešit aktuální problematiku resortu i národní postoj k diskuzi ke Společné zemědělské politice EU po roce 2020 a dosahuje v těchto krocích i za podpory vlády rychlých a konkrétních výsledků.
Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek ocenil, že v čele ministerstva zemědělství je „člověk, který ze své celoživotní a každodenní praxe ví, o čem jsou reálné problémy zemědělství, potravinářství, ale i lesnictví a venkova. Navíc je tento ministr připraven vyjít řešení problémů zemědělství maximálně vstříc a jednat urychleně bez vedlejších úmyslů a politikaření. Dokladem může být bezodkladné jednání k navýšení národních dotací, jejichž původní alokace byla s úrovní 2 miliard korun nepochopitelně meziročně pouze poloviční. Nalezením rezerv a přesuny v rozpočtu MZe a částečnou pomocí ministerstva financí, se tak nakonec pravděpodobně pro letošní rok podaří zajistit potřebné 4,3 mld. korun pro konkrétní pomoc našim zemědělcům, které dokáží udržet nezbytnou životaschopnost speciálních odvětví.“
Agrární komora ČR se za ministra zemědělství staví také v oblasti řešení celého konceptu práce v rámci podpory pojištění PGRLF, které je základním předpokladem pro řešení konceptu tzv. Pojištění těžko pojistitelných rizik, kde se po dlouhých letech odkladů konečně a zcela konkrétně rozhýbaly práce na jeho vzniku. Úspěchem také je přenastavení metodiky systému kompenzací za sucho roku 2017 a jeho výplat z pohledu škod na úrovni jednotlivých katastrálních území. Konkrétní řešení ministr předkládá a realizuje také v oblasti lesního hospodářství, ať již v případě kůrovcové kalamity, či reakci na těžební plány k řešení přebytků polomového dřeva. Zahájeny byly také práce na analýze opatření Programů rozvoje venkova, kde je zbývající prostředky nezbytné zacílit zcela adresně do posílení konkurenceschopnosti českého produkčního zemědělství například přes systémy precizního hospodaření. Nezbytné jsou také razantní opatření státu v tlumení Afrického moru prasat, kde se díky profesionálnímu a včasnému zásahu ministerstva a veterinární správy ve spolupráci s myslivci daří držet nákazu v původním ohnisku.
Agrární komoře ČR se ze strany ministra také dostalo podpory při jednáních s dalšími členy vlády ČR, ať již jde o jednání s Alenou Schillerovou, ministryní financí na téma pozice k Víceletému finančnímu rámci, rozšíření a zjednodušení programu zelené nafty a jejího prodloužení za horizont roku 2018, či zákonu o cenách a posílení zdrojů pro národní podpory. Agrární komora v souladu s ministerstvem zemědělství také opakovaně jednala s ministerstvem životního prostředí, například na téma racionálního nastavení ochrany proti erozi. Samozřejmě velmi důležitá pak je i vzájemná podpora a součinnost se Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny PČR na prosazování a obhajobě stanovených priorit a navazujících legislativních kroků v Poslanecké sněmovně.
Zdeněk Jandejsek dále ocenil postup postup ministra zemědělství v jeho evropských aktivitách s maximálně silnou podporou pozice České republiky s prioritami jako je dobrovolné zastropování, řešení vztahů s řetězci, podpora malých a rodinných farem se zvýhodněním plateb na první hektary, ale i obhajobou struktury našeho zemědělství s nezbytnou rolí středních a velkých podniků. Byli jsme zároveň jedna z prvních zemí v EU, která přijala národní pozici ke Sdělení Komise EU k budoucnosti SZP. Ministr pak v souladu s touto pozicí postupuje také při vyjednávání rámce Společné zemědělské politiky EU po roce 2020 na úrovni Rady ministrů, komisaře Phila Hogana, Güntera Oettingera a dalších eurokomisařů, v jednání se svými resortními kolegy, s europoslanci i všemi dalšími partnery s vizí udržení a posílení konkurenceschopného českého zemědělství, zpracovatelského průmyslu, ochrany půdy, ovzduší a vodních zdrojů, zdravé krajiny a životaschopného venkova. Na únorovém jednání zemí Visegradské čtyřky v Bratislavě dokázal s ministryní Gabrielou Matečnou prosadit naše společné národní priority do společného přijatého stanoviska.“
Sněm Agrární komory ČR rozhodně podpořil ministra Milka také v jeho činnostech s požadavky na vyšší a vstřícnější výkonnost ministerstva zemědělství a jeho podřízených organizací. Smutným dědictvím předchozích vlád je totiž neúměrný nárůst stavu úředníků, což vedlo k tomu, že se zemědělci někdy spíše než vlastní prací stále více zabývají zbytečnou administrativou, a krom rozmarů počasí se musejí vypořádávat s byrokratickými požadavky a drahou a málo efektivní státní správou. Namísto zlepšování podnikatelského prostředí totiž Ministerstvo zemědělství a resortní organizace kladlo zemědělcům další a nové obstrukce a systémy kontrol, jejichž objem je pro samotné zemědělce a zpracovatele za hranicí únosnosti.
