Při vysílání pracovníků by neměli zaměstnavatelé zapomínat vybavit je formulářem A1. Ten prokazuje, že má vyslaný pracovník zajištěné sociální pojištění ve své zemi. Formuláře A1 vyžadují některé zahraniční orgány v rámci EU i při služebních cestách trvajících pouhých pár hodin či pár dní.
Za nedodržení pravidel hrozí vysoké sankce
Často dochází k tomu, že se čeští zaměstnanci vyslaní na služební cesty do zahraničí setkávají s kontrolami, které mohou při zjištění absence formuláře A1 vyústit ve vysoké sankce či k nepovolení vstupu na krátkodobou akci, jako jsou například veletrhy nebo výstavy. Konkrétně se s takovým přístupem setkávají naši pracovníci vyslaní do Německa nebo Rakouska. Podobné kontroly však hlásí i zahraniční firmy. Ozývají se i firmy z Německa a Rakouska s podobným postupem francouzských a belgických orgánů. Tento problém se stává celoevropským a znamená rostoucí překážky na vnitřním trhu. V případech krátkodobých akcí se ovšem jedná o zbytečnou a často nesplnitelnou byrokracii.
Pokuty za nedodržení pravidel se pohybují různě. Zatímco ve Francii může český podnikatel zaplatit 3269 euro, tj. skoro 85 tisíc korun, tak v Rakousku se pokuta pohybuje od 1000 do 10000 euro. „Kontrolní systém pro cizince pracující v Belgii – LIMOSA např. na svých stránkách uvádí, že nesplnění požadavků týkajících se vysílání pracovníků může znamenat pokutu od 300 do 36 000 euro (pokuty jsou samozřejmě odstupňovány podle toho, zda se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, pracovníka vyslaného firmou nebo podnik pro dočasnou práci).
A1 i pro služební cesty v řádu několika hodin či dní
Dle platné evropské legislativy upravující pravidla pro koordinaci sociálního pojištění mají členské státy EU právo formulář A1 vyžadovat. Potíž je v tom, kdy je formulář vyžadován, a to i v případech tzv. krátkodobých pracovních cest nebo účasti na výstavě, veletrhu či semináři, byť se jedná o jednodenní akce. Přestože jsou pravidla pro všechny členské státy stejné, tak praxe související s kontrolou se stát od státu liší. Rozdíl je samozřejmě ve vymáhání a kontrole těchto pravidel. Členské státy jsou si vědomy, že to firmy zatěžuje a mj. i jejich vlastní orgány, které A1 vydávají. Samotné vydání může trvat i 3 měsíce. Když vám ale zavolá obchodní partner, že máte zítra v Německu obchodní schůzku, tak vám potvrzení do 1 dne úřad nevydá. Ostatně i proto Evropská komise navrhla tyto kontroly nepraktikovat v rámci revize pravidel sociálního pojištění, které jsou nyní projednávány v Evropském parlamentu a Radě.
Jelikož se problém týká většiny zemí EU, tak Evropská asociace obchodní komor EUROCHAMBRES, jejímž členem je Hospodářská komora ČR, vyzvala komisařku Thyssenovou, aby tento problém řešila, konkrétně, aby potvrzení nebyla u krátkodobých pracovních cest vyžadována.
Ochrana národních trhů je zřejmá
Kontrola a přísné sankce nejsou jedinou překážkou pro české podnikatele na vnitřním trhu. České firmy čelí jinému výkladu legislativy nebo nabalování nepovinných požadavků, tzv. gold-platingu, kdy členské státy v rámci transpozice směrnic nabalují nepovinné požadavky. Pro podnikatele je pak těžké dohledat, jaká pravidla daný členský stát uplatňuje. V posledních letech evidují naši podnikatelé zvýšené kontroly zahraničních orgánů, včetně dopravců, které jsou mnohdy vyústěním ochranářských tendencí.
